Kde je vzít, když se přes noc staly nedostatkovým zbožím. Muselo se improvizovat a nespoléhat se na jen sebe, ale na místní, především šikovné dámy z Budkova. V tu chvíli jsem tušil, že největším problémem bude sehnat látku, nikoliv dobrovolnice. V prvním případě jsem se mýlil. Látky také byly k sehnání.

Za to musím poděkovat Bedřichu Němcovi z obchodu Anka a Aleně Kračmárové z obchodu Alka Byt z Moravských Budějovic. Zde jsme sehnali dostatek bavlněných pláten a tkalounů. Ve druhém případě jsem se nemýlil. Ozval se mi starosta SDH Budkov. Nabídl se, že zkusí oslovit místní ženy, které mají velké zkušenosti s krejčovinou. Ještě donedávna pracovaly na výrobě padáků v dílně v Budkově. Ty by prý byly ochotné nachystat materiál, který by se distribuoval dále, dobrovolníkům k sešití.

Skupinka žen vybavených rouškami se opravdu ještě to odpoledne sešla v nové hasičské zbrojnici v Budkově. Pro mě jako muže, šitím a prací s látkami zkušeného naposledy někdy ve čtvrté třídě základní školy, začala fascinující podívaná. Během necelých dvou hodin byly totiž nachystány střihy dvou typů roušek včetně tkalounů a šňůrek.

Přes dvě stě střihů bylo na výzvu místním rozhlasem rozebráno mezi deset až dvanáct dobrovolnic během hodiny. Dobrovolnice a možná i dobrovolníci všech věkových kategorií se dali do šití. Do dvou dnů bylo hotovo 130 roušek a do dnešního dne se sešlo na obecním úřadě či v místním obchodě asi 200 až 220 krásných stylových, veselých a hlavně funkčních roušek.

Roušky rozdáváme lidem z Budkova. Rozdávání se plánuje také na tuto sobotu, protože nyní máme v zásobě sedmadvacet roušek. V Budkově je nás asi 360. Když k tomu přidáte roušky, které si ženy ušily doma pro své rodiny, můžeme konstatovat, že snad není nikdo v Budkově, kdo by roušku neměl. A pokud někdo takový v Budkově je, může se přihlásit na mém telefonním čísle a já nebo kdokoliv, kdo má k rouškám přístup, mu ji rádi doneseme.

Jsem hrdý na to, že dobrovolnice společně s hasiči - ti ještě navíc roznesli naše letáky s informacemi, jak se chovat v nastalé mimořádné situaci - a obcí dokázali pružně a hlavně bez nároku na jakoukoli odměnu zareagovat a pomoci obyvatelům. Všechno zlé je pro něco dobré. A já jako starosta mohu o něco klidněji spát, když vím, že se mohu na Budkováky spolehnout. Musím také říct, že drtivá většina našich obyvatel je zodpovědných a roušky nosí. Jsem přesvědčený o tom, že nepanikaří a zachovávají chladnou hlavu.

Jiří Záškoda, starosta Budkova