Kliknutím zvětšíteNarodil se v Plzni, kde žil do roku 1927. Pochází z železničářské rodiny, tatínek byl strojvůdce a maminka se starala o domácnost (otec se dožil 91 a matka 84 let). „Lidský život je přesným součtem náhod. Nevíte, proč se narodíte právě této mamince a tatínkovi, později potkáte partnerku, a nevíte proč a tak je tomu po celý život" uvedl mimo jiné pro Deník (30. 1. 2014).
Cestování
„Účelem cestování je posílení moudrosti u sebe i u jiných“. Jan Amos Komenský
Miroslav Zikmund od malička rád cestoval. Svou první delší cestu podnikl vlakem coby sedmnáctiletý jinoch s mladším bratrem Josefem a jejich kamarádem na Podkarpatskou Rus, která byla v té době součástí Československa. Po maturitě vystudoval Vysokou obchodní školu (dokončil ji v r. 1946), kde poznal spolužáka a budoucího partner na cestách Jiřího Hanzelku (24. 12. 1920 - 15. 2. 2003, zemřel ve věku 82 let).
Mladí inženýři Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund byli prvními lidmi na světě, kdo projeli automobilem napříč Afrikou, zachytili na filmový pás zrození sopky a vynesli na nejvyšší horu Afriky československou vlajku. Byli také prvními na světě, kdo projeli celým územím bývalého Sovětského svazu od východu k západu. Jejich reportáže z první cesty se staly nejsledovanějším pořadem Československého rozhlasu.
V letech 1947 až 1950 podnikli cestu do Afriky a Jižní Ameriky. Zahájili ji 22. dubna 1947 a absolvovali s vozem Tatra 87. Za tu dobu odvysílali přes 700 reportáží, pořídili tisíce fotografických záznamů a natočili množství materiálu značné dokumentární hodnoty. Po návratu z první cesty 30. dubna 1953 dostal Zikmund Řád prezidenta republiky Antonína Zápotockého „za odvážnou a úspěšnou cestu autem Afrikou a Amerikou“. V r. 1993 byla Zikmundovi s Hanzelkou udělena za celoživotní dílo Cena E. E. Kische. Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku.
Při druhé výpravě (1959 - 1964) cestovali Asií a Oceánií již s doprovodem ve dvou upravených nákladních vozech Tatra 805.
Po roce 1968, kdy se jednoznačně postavili proti okupaci naší země, byli oba umlčeni, bylo jim znemožněno publikovat a účastnit se veřejného života. Činorodý badatel Miroslav Zikmund se tak začal zajímat o svůj rodokmen, ve kterém se dostal až do roku 1629.
Miroslav Zikmund začal opět cestovat až v roce 1989. Roku 1991 se vydal do Japonska, o rok později (1992) navštívil Austrálii a roku 1994 zamířil na Nový Zéland. V roce 1996 byl spoluúčastníkem (s dokumentaristou Milanem Maryškou) expedice „Sibiř - peklo, nebo ráj“, ze které vznikl stejnojmenný čtyřdílný dokumentární cyklus. V roce 2000 se vydal na Srí Lanku, Maledivy a do USA.
Literatura
Veškeré dílo, které Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund společně vydali, zachycuje zážitky z cest. Jedná se například o tituly: „Afrika snů a skutečnosti 1., 2., 3.“ (1952), „S československou vlajkou na Kilimandžáro“ (1954), „Tam za řekou je Argentina“ (1958), „Přes Kordillery“ (1957), „Za lovci lebek“ (1958), „Mezi dvěma oceány“ (1959), „Jižní Amerikou“ (1959), „Obrácený půlměsíc“ (1961), „Světadíl pod Himálajem“ (1969), „Zvláštní zpráva č. 4“ (1990), „Cejlon - ráj bez andělů“ (1991), „Afrika kolem Tatry“ (2002), „Přemožení pouště“ (2006), „Velké vody Iguazú“ (2010), „Legenda H+Z První cesta“ (2010), „Legenda H+Z“ (2010) a „Turecko“ (2010). Miroslav Zikmund je autorem knihy „Modrý Mauritius…a přece Austrálie“ (1999).
Společně s dalšími autory vydali knihy: „Život snů a skutečností“ (J. Hanzelka, M. Zikmund a M. Slonek, 1997), „Sloni žijí do sta let“ (M. Zikmund, P. Horký a M. Náplava, 2002), „Past na rovníku“ (J. Hanzelka, M. Zikmund a R. Švaříček, 2008), „Tamtamy času: Nová Guinea - svět, o kterém jste si mysleli, že už neexistuje“ (J. Hanzelka, M. Stingl, M. Zikmund a R. Švaříček 2002) a „Století Miroslava Zikmunda“ (M. Zikmund, P. Horký, M. Náplava, V. Kroc, 2017).
Z + H jsou mimo jiné autory velkého množství časopiseckých a novinových článků, přednášek, besed a filmů, a to například „Afrika I. - Z Maroka na Kilimandžáro“ (1952), „Afrika II - Od rovníku ke Stodolové hoře“ (1953), „Z Argentiny do Mexika“ (1953) a „Kašmír: Je-li kde na světě ráj“ (1961). Kromě těchto celovečerních filmů natočili několik desítek dokumentárních, krátkometrážních i televizních filmů.
Absolutní systematik
Miroslav Zikmund si již od 7 let vede deník. Je absolutní systematik a jeho život má pevný řád. Neuvěřitelně přesné, detailní a přehledné jsou veškeré záznamy, což je s ohledem na objem veškeré dokumentace obdivuhodné. Například kolonka Bilance - fakta - čísla, obsahuje mimo jiné denní cestovní průměr, nejvyšší dosažený bod vůbec, nafoceno foto-snímků, z toho na filmu formátu 16 mm, 35 mm, z toho vytvořeno dokumentárních či celovečerních filmů, napsáno reportáží pro Československý rozhlas, Svět práce, Svět motorů atd., počet projevů, rozhlasových a televizních vystoupení atd. V rubrice přednášky je také účel, na podporu kterých kulturních podniků byly tyto honoráře věnovány (např. expozice Náprstkova muzea, Kroměřížské kulturní léto, výstava o husitství v Praze atd.).
Miroslav Zikmund ovládá pět jazyků: angličtinu, němčinu, francouzštinu, ruštinu a latinu. Později se začal učit italsky, holandsky a španělsky. Bral i soukromé hodiny arabštiny a syrského dialektu.
U příležitosti 80. narozenin (v r. 1999)
V r. 1999 převzali oba cestovatelé z rukou českého prezidenta Václava Havla Medaili Za zásluhy II. stupně. Miroslav Zikmund získal čestné občanství Plzně a 25. května 1999 byla u příležitosti jeho 80. narozenin slavnostně odhalena pamětní deska na průčelí domu Úslavské ulice 31, kde spatřil světlo světa (v křestním listu má uvedeno i jméno porodní asistentky). Slavný plzeňský rodák při pohledu na početný dav svých příznivců, včetně bývalých spolužáků neskrýval dojetí. Slavnostní akt odhalení žulové desky z dílny plzeňského sochaře Břetislava Holakovského, jubilant okomentoval slovy, cituji: „Tak mám pocit, že mám život skoro za sebou a zároveň, že jsem ho nepromarnil.“
U příležitosti 90. narozenin (v r. 2009)
Plný elánu oslavil Miroslav Zikmund ve zlínském zámku 90. narozeniny. Při této příležitosti se stal rytířem! Do tohoto stavu ho povýšila Společnost za pozitivní přístup k životu, neboť „se zasloužil o genia loci naší země,“ konstatoval jednatel společnosti Karel Huněk. Miroslav Zikmund se tak stal členem Řádu duševních rytířů. Ke gratulantům patřili astronom Jiří Grygar, Vítězslav Dostál, který objel na kole celý svět a řada dalších vzácných hostů.
U příležitosti 95. narozenin (2014)
Úctyhodné životní dílo Miroslava Zikmunda ocenila Zlínská univerzita Tomáše Bati, která mu v předvečer 95. narozenin udělila čestný doktorát a téhož roku (2014) mu bylo prezidentem České republiky uděleno nejvyšší státní vyznamenání ČR, řád T. G. Masaryka I. třídy.
Životní osudy H + Z nastudoval v dramaturgii souboru Městského divadla ve Zlíně Vladimír Fekar. Premiéra inscenace nazvané „Palubní deník Hanzelky a Zikmunda“ byla uvedena v březnu 2013. Stále vitální plzeňský rodák Miroslav Zikmund jej v provedení zlínského souboru zhlédl na půdě Divadla J. K. Tyla v Plzni (29. 1. 2014). Právě v tento den uplynulo 66 let od okamžiku, kdy cestovatelé vystoupili na africkou horu Kilimandžáro a jako první zde vztyčili československou vlajku.
Dne 4. září 2014 měl premiéru dokumentární film o životě slavného českého cestovatele nazvaný „Století Miroslava Zikmunda“.
U příležitosti 100. narozenin (2019)
Miroslav Zikmund byl také častým hostem různých výstav, muzeí i divadelních představení. Abonentem zlínského divadla byl od roku 1954, kde měl židli se svou jmenovkou.
Cesty inženýrů Hanzelky a Zikmunda inspirovali nejen cestovatele, spisovatele a filmaře, ale i výtvarníky. U příležitosti 100. výročí narození Ing. Miroslava Zikmunda mimo jiné proběhla v kulturně vzdělávacím centru 14/15 Baťova institutu výstava nazvaná „Miroslav Zikmund 100“. K vidění byly kresby, malby, grafiky či plastiky.
Dále byl zahájen 59. ročník Zlínský Film Festivalu, Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež, jehož hlavním tématem bylo cestování, objevování a poznávání, uctil také cestovatelskou dvojici H + Z a připomenul 100. narozeniny Miroslava Zikmunda. Klub H + Z zhotovil kalendář na roky 2019/2020 s pětadvaceti fotografiemi z jejich cest, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které spravuje archiv cestovatelů Hanzelky a Zikmunda, připravilo v průběhu roku 2019 na počest Miroslava Zikmunda několik akcí.
Dne 14. 2. 2019 byl zveřejněn obsáhlý rozhovor, který Miroslav Zikmund výjimečně poskytl pro iDNES.cz neboť rozhovory zpravidla odmítá, neboť má pocit, že již všechno řekl. Mimo jiné uvedl, cituji: „Vysoký věk není zásluha. Je to spíš dar od pánaboha nebo nějakého stvořitele. Navíc se starám o zdraví. Cvičím, je tady zahrada, která má osm tisíc metrů, a na ní mám pět dobrých kamarádů - Kosu, Hrábě, Vidle, Krumpáč a Lopatu.“
„Cenu domova zná nejvíc ten, kdo procestoval svět.“ Přísloví
Uvedený výrok J. A. Komenského i přísloví byly součástí instalace výstav H+Z.
EVA HUBATOVÁ
28
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
