Zrovna tohle jsou místa, která zvládnu navštívit několikrát za rok. I tohle léto jsem tento krásný jižní kout naši vlasti navštívila několikrát. Ať už s kamarádkami na naší již tradiční dámské jízdě ve Vinařství U Kapličky v Zaječí, na víkend na kolo nebo jen tak na jednodenní výlet, protože to naštěstí nemám daleko. Nikdy nevynechám zastavení na kapličce Hradištěk ve Velkých Bílovicích. Je to pro mě jeden ze symbolů tohoto kraje. Odtud je to jen kousek na Vrbici, která musí všem učarovat svými unikátními sklepy. Takovou krásu uvidíte jen tady. A z Vrbice jste za malou chvíli v Čejkovicich, kde stojí za návštěvu nejen tamní sklepy, ale i bylinkový ráj Sonnentor. Vždy ochutnám nějaký z jejich voňavých čajů a je to příjemná zastávka pro odpočinek a načerpání energie. Jestli nebudete mít chuť na čaj, můžete se vydat druhým směrem ke Kobylí na Stezku nad vinohrady. Tady si užijete ten nejlepší výhled na nekonečné vinohrady a okolní krajinu.

Už několik let je pravidelnou zastávkou na přelomu června a července Levandulová farma ve Starovičkach. Fialové vonící řádky s výhledem na Pálavu nikdy neomrzí. Svoji týdenní letní dovolenou jsem trávila v Mutěnicích Pod Dubňanskou horou. Pokud máte rádi vino stejně jako já, zamilujete si tohle místo. Ta nekonečná řada sklepů, vinohrady na všechny strany, rozhledna Vyšicko, ze které máte všechno jako na dlani. A všude výborné víno. Můžete chodit s pohárkem od sklepa ke sklepu, od svítání do soumraku, nebo možná zase až do svítání. A které místo jsem letos navštívila poprvé a okamžitě se zamilovala? Vinné sklepy Plže v Petrově. Byla to láska na první pohled. Ta bílomodrá krása se musí vidět na vlastní oči, pak pochopíte. A když posedíte s vínkem, uděláte ještě líp. Tohle místo má prostě duši.

Letošní léto však nebylo pro tenhle kraj jen veselé a bezstarostné. Naopak. S hrůzou jsem sledovala 24. června téměř celou noc záběry z míst zasažených tornádem. Vůbec jsem se nemusela rozmýšlet. Následující prodloužený víkend byl plán jasný. Opět pojedu na Moravu, jen tentokrát ne za vínem. Napekly jsme s kamarádkou spoustu buchet a vyrazily do Mikulčic. Bolelo mě z toho u srdce - z té hrůzy, z těch opravdových příběhů, z toho, že ráno jsem šla kolem domu, který už tam odpoledne nebyl. Přiložit ruku k práci v tuhle chvíli jsem brala jako samozřejmost. Vždyť kolik pěkných vzpomínek a zážitků mi tenhle kraj dal? Tohle je to nejmenší, jak mu to můžu vrátit.

Jižní Morava je místo s jedinečným kouzlem, místo, které vás chytne za srdce a už nepustí. Místo, kam se vždycky budete rádi vracet. Místo, kde k sobě mají lidi tak nějak blíž a zapomínají na každodenní starosti. Místo, které tolik miluju….

Lucie Bartůňková