Děti se dozvěděly, co tato tradice znamená, že se vlastně nemusejí bát. Lidé se totiž kdysi od pradávna báli zlých nadpřirozených bytostí a jevů, které si nedokázali sami nijak vysvětlit. Proto se snažili jim bránit nejrůznějšími způsoby. Každá vesnice měla vymezené místo na návrší nebo stráni. Mládež přes den připravovala dřevo na hranici, k níž se večer všichni scházeli, vyhazovali do výše stará zapálená košťata, aby bylo na létající čarodějnice lépe vidět. Stavěly a hlídaly se májky, prováděla se očistná koupel v potoce (brrr), polykaly se pro zdraví květy kočiček, skákalo se přes oheň a tropil se u ohně co největší hluk, protože čarodějnice se křiku a hluku bály a nepřiblížily se…

A tyto zvyky přetrvaly s různými obměnami až do dnešních dob. Dětem jsme také vysvětlili, že na jaře se nejen pálí čarodějnice, ale celkově se všude provádí jarní úklid, sbírají se první jarní bylinky, z kterých se vaří čaje a různé lektvary. I my ve školce jsme si všechny tyto aktivity s dětmi vyzkoušeli.

Než přijde první den květnový, musí být úklid hotový. Než začnou vonět květy stromů, musíme vynést smetí z domů. Musíme zamést v pokojíčku, pořádek udělat i v srdíčku.

Za kolektiv MŠ Třebíč, Benešova ul.

Zuzana Jará