„Pro všechny z nás to byla nová zkušenost, do které jsme se pustili s vervou a nadšením, ale také s počátečními obavami,“ říká koordinátorka nákupů Jana Mušková a pokračuje: „Bez předchozích zkušeností a během krátké doby, jsme se snažili vytvořit systém, jak nejlépe poskytovat tuto službu. Celkem jsme uskutečnili 674 nákupů, z toho 92 v lékárnách, a najelo se při nich přes 2 600 km.“

„Setkali jsme se s více jak 70 lidmi a někteří se nám vryli do paměti i do srdce,“ přidává se pracovnice realizující nákupy Zdeňka Hobzová, „své služby jsme poskytovali na Třebíčsku, Náměšťsku a v okolí Hrotovic. Při cestách do Hrotovic nám pomáhali celkem čtyři dobrovolníci. Zážitků bylo opravdu mnoho.“

„Nejednalo se, jak by se mohlo zdát, jen o pouhé nakupování. Mnohdy kontakt s námi znamenal pro naše klienty jediné pojítko s okolím. Snažili jsme se jim kromě nákupu přinést dobrou náladu, povzbudit je, usmát se na ně alespoň očima a odlehčit jejich obavám,“ uvedla další nakupující pracovnice Lenka Smrčková a dále doplňuje: „Samotné nakupování v sobě často skrývalo různé záludnosti, které jsme postupně odhalovali. Prvním krokem vždy bylo získat telefonicky nebo e-mailem nákupní seznam. Učili jsme se postupně, jak získat dostatek správných informací. Jeden z úsměvných příkladů, kdy jsme zaměnili název tatranka na seznamu za tatarku, kterou pak paní s překvapením nalezla 5x ve svém nákupu, vypovídá o úskalích nakupování,“ s úsměvem dodává pracovnice.

„Omezením pro naše klienty bylo to, že jsme z časových důvodů nakupovali pouze v jednom obchodě, což přinášelo pro obě strany další komplikace. Také jsme se potýkali s různými pro nás neznámými názvy potravin. Na začátku nám naši službu ztěžoval i nedostatek některých základních potravin, léků, dezinfekčních prostředků a roušek. Díky pomoci dobrovolníků, kteří šili a darovali roušky, bylo brzy možné je rozdávat seniorům,“ vzpomíná koordinátorka.

„Postupem času kromě běžných nákupů, vyzvedávání léků a kontaktů s lékaři nás lidé prosili o další specifické činnosti: doprovod k bankomatům, na poštu, shánění semen a rostlinek v zahradnictví, vynášení odpadů, vybírání schránky, kopírování dokumentů a jejich doručení lékařům, a nakonec i návštěva knihovny,“ společně vypočítávají pracovnice uskutečňující nákupy.

„S prodlužujícím se nouzovým stavem se nákupy zvětšovaly a často se nám tak tak vešly do auta,“ říká Z. Hobzová.

„Někteří lidé využili tuto nabízenou službu pouze v období nouzového stavu, jiní ji znali z dřívějška. Objevilo se i několik lidí, kteří díky nouzovému stavu objevili výhody pečovatelské služby, která jim začala ulehčovat život,“ říká Jana Mušková a uzavírá: „V těchto dnech jsme ukončili službu a rozloučili se s našimi klienty. Jsme vděční za možnost, že jsme se mohli na pomoci seniorům podílet, často nám to přinášelo radost, mnoho zážitků, nových zkušeností, poznali jsme různé často nelehké osudy. Při posledním kontaktu mnozí klienti hodnotili tuto službu. I přes některé nedostatky vyjadřovali často spokojenost, vděčnost, někteří i lítost nad tím, že naše služba končí. Chtěli bychom tímto poděkovat všem dárcům roušek, ochranných pomůcek, a také dobrovolníkům, kteří ve svém volném čase a zdarma nám pomáhali vykonávat tuto službu.“

Marie Paločková