Je toho najednou tolik, že za den volá třeba deset, patnáct lidí a každý má jiné požadavky, říká ajťák Martin Cimpl. „Jsou to drobnosti, ale i zásadní věci. Převážně mě to zastihuje v okamžicích, kdy už na něčem dělám nebo řeším něco v terénu. Samozřejmě telefony beru a lidem se snažím vyhovět a pomoct,“ popsal Cimpl svůj každodenní běh při druhé vlně pandemie.

Zdroj: DENÍK/ArchivPráce mu přibyla především díky distanční výuce. „Není to jen distanční výuka, jsou to i přidružené aktivity, ať už home office, domácí úkoly, vyhledávání informací nebo práce s daty. Z pohledu IT poskytovatele se tak datové toky v sítích zvedly až o třicet procent,“ vyčíslil profík přes počítače.

Slamáci Anežka a Alois z Olešné prodávají jmelí.
Anežka a Alois v akci. Podívejte se, jak slamáci z Olešné prodávají jmelí

Pomoc odborníka teď potřebují převážně ti, co vlastní starší nebo zaostalejší techniku. „Spoustu lidí má doma starší nevyhovující hardware, takže to jsme hodně řešili. Jde o to, že hardware nemá ten výkon, aby zvládl nové aplikace, které jsou potřeba pro tu práci. Také se setkáváme s nekompatibilitou různých zařízení,“ řekl Cimpl.

Musí improvizovat

Práci mu ale komplikovala situace na trhu. „Je vidět, že dodávky jsou kvůli koronaviru slabší. Do toho se zvedla poptávka. Co se týká trhu, tak je to tam hodně špatné a musíme kolikrát improvizovat a hledat alternativy v podobě renovovaných a repasovaných notebooků a počítačů. Nicméně ani ty už nejsou. Takže je to takový začarovaný kruh,“ poznamenal.

Kvůli strachu z neznámé nemoci přestal Martin Cimpl při první vlně pandemie pracovat. „Jen jsme udržovali síť, aby fungovala,“ doplnil.

Pokrytí mobilním signálem na Vysočině operátorem Vodafone.
Bílá místa Vysočiny. Za signálem musí lidé v některých místech vybíhat na kopec

Při druhé vlně úplně změnil pracovní postupy. „Už víme, že to může být průšvih. Je více informací. Snažíme se dělat jinak než předtím, protože se chceme vyhnout zbytečným kontaktům. Co jde, tak řešíme vzdáleně, takže je víc poradenství po telefonu nebo přes vzdálenou správu v PC ,“ sdělil.

Dodal také, že než vyrazí přímo za zákazníkem, zjišťuje okolnosti. „Dříve jsme sedli do auta a za zákazníkem dojeli. Problémy se řešili většinou na místě. Dneska řeším, jestli nevíme o někom v našem okolí, kdo je, nebo byl pozitivní. Zákazníků, kam jedeme, se taky ptáme, jestli nejsou například v karanténě,“ řekl s tím, že chce nějakým způsobem fungovat a nemít na svědomí zbytečný přenos nákazy.

Podle jeho slov je zodpovědné chování to nejmenší, co může člověk v této době udělat.