Bývalý motorest U Kadrnožky
Fotogalerie: Bývalý motorest U Kadrnožky
play_fill
Motorest U Kadrnožky na Tachovsku sice už dávno nestojí, ale místo stále láká dobrodruhy, které zajímá, kde se odehrál před více než 40 lety masakr, při němž vojenský zběh Lubomír Bugár postřílel čtyři lidi a pak si sám vzal život, když ho pronásledovala policie. Nešlo o jedinou tragédii spojenou s tímto místem, dva lidé se tu např. otrávili výfukovými plyny a další úmyslně naboural, přičemž ho usmrtil nůž, přidělaný na volantu.
Tajemné sochy věřících lákají turisty z celého světa
close
info
Zdroj: Deník/Veronika Zimová
zoom_in
Kostel v Lukové.
Mezi vyhledávaná tajemná místa na Plzeňsku patří kostel sv. Jiří v Lukové u Manětína. Turisty z celého světa lákají sádrové sochy bez tváří, které představují věřící a v dřevěných lavicích se tiše modlí. Sochy v roce 2012 vyrobil tehdejší student Západočeské univerzity v Plzni Jakub Hadrava.
Kostel v Lukové stojí pravděpodobně už od 12. století. Naposledy byl přestavěn ve druhé polovině 19. století, kdy byla vystavěna i věž. V roce 1968 tam však při pohřbu spadla část omítky ze stropu. Lidé se lekli, vyběhli ven a v pohřbu pokračovali před kostelem. Církevní stavba pak byla pro veřejnost uzavřena až do roku 2012. Pak obec se svým záměrem oslovil student Hadrava. Sochy, kterých je 32, vznikaly přímo v kostele a autor je pokryl látkou namočenou v sádře. Díky sochám se tak kostel dostal do širokého povědomí veřejnosti.
- Kostel sv. Jiří se nachází v obci Luková u Manětína na severním Plzeňsku.
- Vystavěn byl pravděpodobně ve 12. století přestavěná.
- V roce 1796 vyhořel a v roce 1800 byl přestavěn.
- Poslední stavební obnova proběhla v roce 1858. Oltáře byly vysvěceny od roku 1862.
- Kostel je veřejně přístupný a otevřený od května do října každou sobotu od 13 do 16 hodin.
Na Křížovém vrchu žily zlé panny, teď tam lidé míří pro energii
close
info
Zdroj: Archiv Deníku
zoom_in
Křížový vrch u Stoda.
Na Křížový vrch u Stoda na jižním Plzeňsku míří každý rok návštěvníci, kteří chtějí nejen z tamní vyhlídkové věže zhlédnout okolní krajinu, ale také načerpat energii. Za kostelem se totiž nachází neobvyklé místo označené kamenem, ze kterého podle senzibilů vyvěrá silný tok energie. Místo je rovněž opředené několika legendami.
Jedna z nich praví, že na místě dnešní rozhledny stál před mnoha staletími hrad, v němž žily tři bílé panny. Ženy měly zvláštní schopnosti přeměňovaly se v různá stvoření a strašily lidi. Jeden myslivec se pak rozhodl, že se v noci na vrch vydá a jednu z panen zastřelí. Když chtěl vystřelit, jeho puškou proletěl blesk, on padl a hlavou narazil do stromu. Ráno ho na místě našla žena, ošetřila jej a běžela pro pomoc. Když se pro odvážného myslivce vrátilo několik mužů, nenalezli ho. Zmizel z povrchu zemského. Traduje se tedy, že ho odnesly právě tři panny.
Že je vrch jedinečný, potvrzuje skutečnost, že se na něm nachází místo, ze kterého srší pozitivní energie. Je vyznačené placatým nabíjecím kamenem. Lidé ho naleznou těsně za kostelem a ti citlivější prý často pociťují brnění nohou.
- Rozhledna Křížový vrch se nachází u města Stod v okrese Plzeň-jih.
- Na vrchu byl v roce 1755 vystavěný kostel, který byl však o tři desítky let později zbouraný.
- V 60. letech 19. století ho nahradil nový svatostánek. K němu byla v roce 1923 přistavěna vyhlídková věž. V 60. letech minulého století se na kopci usadila československá armáda, která ho využívala k protivzdušné obraně. V roce 1995 ho sice vojáci opustili, ale kostel s věží zanechali v žalostném stavu.
Unikátní mauzoleum navštívil i srbský prezident
Fotogalerie: Mauzoleum v Jindřichovicích
Unikátní mauzoleum v Jindřichovicích na Sokolovsku navštívil před čtyřmi lety i tehdejší srbský prezident Tomislav Nikolić. Uctil tam památku vojáků, kteří zahynuli v tehdejším zajateckém táboře, který patřil k jedněm z největších v tehdejší rakouské monarchii. Uloženo tam je přes sedm tisíc malých rakví s exhumovanými kosterními ostatky vojáků, zejména Srbů, kterým mauzoleum také patří.
Návštěva tak vysokého státníka byla vůbec první od roku 1931, kdy místo navštívil tehdejší srbský král Alexandr I. Karađorđević. „Tehdy se účastnil v dnešních Jindřichovicích slavnostního otevření a osvícení,“ říká správce mauzolea Dejan Randjelovič. Na místě jsou podle jeho slov uloženy ostatky 7100 Srbů a 189 Rusů.
Srbský prezident navštívil mauzoleum v rámci návštěvy Česka, a to s početnou srbskou i českou delegací, za asistence Hradní stráže. Na místě se zajímal například o to, jakou práci museli zajatci vykonávat a kolik jich vůbec lágr přežilo. Pozastavil se také nad některými dobovými fotografiemi, na kterých vypadá vše idylicky. Záhy se pak dozvěděl, že šlo jen o propagandistické snímky.
Mauzoleum v Jindřichovicích je dnes vzpomínkou na obří zajatecký tábor. Při vstupu do mauzolea dýchne na návštěvníky zvláštní atmosféra.Na zdech visí dobové fotografie. Je tam umístěna i maketa obřího zajateckého tábora. V útrobách jsou pak vyskládány malé rakve s ostatky.„Jsou zde uloženy ostatky nejen vojáků, ale i dětí, které v zajateckém táboře žily. Nejmladšímu chlapci bylo sedm let a zahynul tu i se svým dědečkem,“ poznamenal správce mauzolea Dejan Randjelovič.
Cínový důl Sauersack si dodnes zachoval mysteriózní atmosféru
Fotogalerie: Cínový důl Sauersack
Nedaleko od Přebuzi v Krušných horách, uprostřed hlubokých lesů, se nacházejí zbytky cínového dolu Sauersack. Komplex tam nechala během druhé světové války vybudovat německá těžební společnost. Začal vyrůstat v roce 1940. Spolu s ním tam vznikl také pracovní tábor pro válečné zajatce.
Za dva roky k dolu přibyla úpravna rudy a sklady. Betonový komplex uprostřed panenské přírody i v současnosti vyvolává v lidech zvláštní pocity. Přiživují je zkazky o podzemní továrně na tajné zbraně a střelivo pro rakety nebo o pokusech v tajných laboratořích.
Seriál Rapl
Přestože odborníci podobné mýty vyvracejí, z kdysi klidného místa se stalo lákadlo pro turisty. Před deseti lety tam nebylo živáčka, ale dnes je spíše vzácností, když v továrně nejsou selfíčkáři, kteří se zvěčňují uvnitř betonového monstra.
Objev a zvýšenou návštěvnost tohoto záhadného místa mají na svědomí sociální sítě a zasloužil se o to i seriál Rapl. Právě sem umístil scény z jednoho dílu režisér Jan Pachl. Záběry, kdy z betonové nádrže s vodou vystupuje torzo mrtvé ženy přivázané ke kůlu, umocnily tajemno tohoto místa a přilákaly další zvědavce. Na své si v lokalitě přijdou hlavně milovníci industriální turistiky i vojenské historie.
Tisíce pracujících vězňů
V pracovním táboře pracovalo až 2500 lidí. V roce 1945 procházela územím demarkační linie. Na místo dorazili nejprve Američané, poté oblast přenechali příslušníkům Rudé armády.
Před postupujícími vojsky se dali na úprk nejprve dozorci, hned po nich tábor opustili i samotní vězni. Po válce se v těžbě nepokračovalo, jelikož těžba cínu už nebyla výnosná.
Jen na vlastní nebezpečí
Místo je přístupné po celý rok, žádné cedule zakazující vstup tam nejsou. Je však třeba dávat pozor, kam člověk šlape a co má nad hlavou. Stavby jsou totiž v pokročilé fázi rozpadu a pád hrozí do podzemních prostor bývalých budov. Přesto je na vyšlapaných cestičkách vidět, že lidé tam chodí často. Rozdělávají si tam i ohně. A to i přesto, že je tam nejvyšší stupeň ochrany přírody. Rolavská vrchoviště jsou totiž národní přírodní rezervací.
Cínový důl:
- Jde o pozůstatky závodu na zpracování cínové rudy a dolovací jámy, která byla hluboká 175 metrů a měla na čtrnáct kilometrů chodeb.
- Jejich původ sahá zhruba osmdesát let zpátky do minulosti, do doby světové války. Ruda se tu dolovala od roku 1940, úpravna fungovala od roku 1942. V květnu 1945 byl důl i s úpravnou opuštěn.
- Po válce pak byla rozebrána technická zařízení a po ukončení odčerpávání vody byly definitivně zatopeny i kilometry chodeb.
- Ruiny jsou veřejnosti volně přístupné, je ale třeba koukat pod nohy. Hrozí pád do některé z jímek a šachet nebo ze železobetonových konstrukcí.
- "Místo jsem si vybral, protože ho znám od malička. Jako děti jsme ho prolézaly též, a bály jsme se ještě víc než mnozí dnes. Pro některé současné návštěvníky je oblast opředená mnoha mýty a pověstmi, z nichž většina je pouhým výplodem fantazie. Jako příklad lze uvést, že to byl to koncentrační tábor, kde zahynuly tisíce lidí, byli zde mučeni a podrobováni různým pokusům. Nebo mýtus, že v tajných dílnách, ukrytých hluboko v podzemí se vyráběly součástky pro německé rakety V2. Náš dětský důvod strachu byl prozaický. Kromě tajemna to byl výprask od rodičů, protože se tehdy místo nacházelo v pohraničním pásmu. A když nás tam chytil jeden ze strážců hranic, bylo o malér doma postaráno."
Pokud máte další tipy na zajímavá místa regionu pište mi na e-mail: roman.cichocki@denik.cz.
Lesní hřbitov se stal po mnoha letech důstojným místem
Fotogalerie: Lesní hřbitov v Jindřichovicích
Nové pietní místo vzniklo na lesním hřbitově v Jindřichovicích na Sokolovsku, kde je pochováno asi 1300 Italů, desítky Rusů nebo Srbů. Nachází se hned v těsné blízkosti jednoho z největších zajateckých táborů v tehdejší rakouské monarchii, který tam fungoval v letech 1915 až 1918.
Místo se proměnilo k nepoznání. Pozůstatky mohyl a hrobů se ztrácely pod nálety, povalovaly se tam betonové sloupky někdejšího oplocení a o čedičové bloky se opíraly dva kříže, latinský a pravoslavný. A právě dvěma branami se nyní ke křížům lze dostat. „Jeden symbolizuje místo, kudy se vcházelo do katolického, a druhý, kterým se vcházelo do pravoslavného hřbitova,“ řekl správce Dejan Randjelovič.
Vybudována tam byla také kaple, a to přesně v místě, kde kdysi táborová kaple stála. K ní vede cesta lemovaná devíti pomníčky, které nechali vyrobit pozůstalí padlých. Na pietním místě u otevřené kaple je nápis Památce zesnulých v češtině, srbštině, italštině a ruštině. Osudy vojáků symbolizují čedičové sloupy trojúhelníkového tvaru. Součástí jsou také pulty s knihami, ve kterých jsou zaznamenána všechna jména padlých. „Je to velká věc, kterou udělala Česká republika. Jsem ráda, že se uchová vzpomínka na to, co se tehdy stalo,“ řekla při otevření srbská velvyslankyně Vera Mavrić.
Historici mají za to, že lágr nefungoval rozhodně jako koncentrační tábor. Monarchie tam vybudovala celé město se strážními věžemi, fotbalovým hřištěm, pekárnami. Bylo to téměř moderní město, které mělo i vlastní kanalizaci. V místě stála stovka dřevěných domů pro zajatce.
Vybudování pietního místa stálo Lesy ČR 2,3 milionu. Kraj přispěl 320 tisíci korunami na projektovou dokumentaci.
Pohádka u Čachrova
close
info
Zdroj: Deník/Milan Kilián
zoom_in
Usedlost Pohádka u Čachrova, kde žil mimo jiné i sériový vrah.
Tajemných míst na Šumavě je více. Ale jednu z nejhorších pověstí má usedlost s idylickým názvem Pohádka nedaleko Čachrova. Smůla se k místu váže už od 19. století, kdy ho dle pověsti proklela žena, obviněná z čarodějnictví a ze zavinění požáru.
Rodinu, která tam žila, potkalo hned několik neštěstí, a v 90. letech minulého století se tam usadil sériový vrah Ivan Roubal. Na místě se dodnes někteří lidé cítí nepříjemně. Vstup do polorozbořeného objektu se nedoporučuje.
