Test Sandera Stepway: Nové logo a motor povznášejí malou Dacii o level výše

Rumunská značka Dacia byla v loňském roce jednou z mála, kterým se dařilo navyšovat objemy prodejů. Letos má našlápnuto na to, aby její výsledky byly ještě lepší. Podmínky k tomu pomáhá vytvářet i nový vzhled jejích modelů.

K redakčnímu testu jsem si tentokrát vybral model Sandero Stepway. Tato „vymazlenější“ verze malého městského hatchbacku se tváří jako SUV. Tradičně k úpravě vizáže do offroadového styl využívá černých plastů umístěných po celém obvodu spodní části auta a rovněž mohutných střešních nosičů. Ty jsou navíc jedním z chytrých řešení, když je možné jejich prostřední části otočit o 90 stupňů a vytvořit z podélníků příčníky.

Novou vizuální identitu, jak se odborně nazývá výměna loga a určitých designových prvků, Dacia u nás představila teprve na samém sklonku loňského roku. Když jsem tedy se Sanderem Stepway zastavil třeba na benzince nebo u chodníku v centru města, zaznamenal jsem zvídavé pohledy řady lidí. Někteří se také zeptali, co to vlastně je za auto. Na zádi je sice možné přečíst slovo Dacia, ale na přídi jsou pouze stylizovaná písmena D a C.

Podle mého je logo výrazné a motoristická veřejnost si ho brzy zapamatuje. Zvláště, když celkovému vyznění vizáže auta rozhodně napomohlo.

Nová velká Dacia může uspokojit rodinu i v nejlevnější verzi. Vyzkoušeli jsme

Dacia s tímto prvkem učinila další krok k tomu, aby přestala být časem považována za levnou značku. Postupuje skutečně promyšleně. Jak mi kdysi přiznali sami představitelé značky, vždy se pečlivě vyhodnocuje, co na aktuálně prodávaných modelech uživatelům vadí,. A pak třeba při faceliftu udělají nápravu těch nejvíce kritizovaných záležitostí. Interiér tak již (zejména ve vrcholně vybavených verzích jako bylo to Sandero Stepway, které jsem testoval) rozhodně nevypadá odbytě a není v něm ani moc uživatelsky nekomfortních věcí.

Třeba palubní deska zčásti čalouněná textilem vypadá fakt dobře, pěkné jsou také velké kulaté ovladače klimatizace, sedačky mají čalounění z více druhů textilu a dokonce jsou prošívané nitěmi ve dvou odlišných barvách. Mají navíc dostatečně dlouhé sedáky i opěradla. Jen nastavování sklonu opěradla se bohužel musí provádět pomocí páčky, která neumožňuje tak přesné nastavení jako obvykle užívaný šroub.

Prvky ze starších Renaultů

Přístrojový ukazatel je nadále analogový, ale to třeba mně vůbec nevadí. Rozlišení centrálního displeje však není úplně na úrovni doby a nepříliš uživatelsky přívětivé je také ovládání audia pomocí speciální páčky pod věncem volantu.

Snaha o úspory je cítit zejména na zadních sedačkách, kde nemají cestující možnost využívat USB zásuvky a hlavně v zavazadlovém prostoru. Větší část víka tvoří plech nezakrytý plastem. Pokrokem je ale možnost umístit podlážku do dvou výškových úrovní, přičemž pod ní zůstává ještě prostor pro rezervní kolo.

Dacia zůstane lidová a k elektromobilitě nespěchá: Ukázali nám její budoucnost

Kufr sám o sobě je na auto s délkou 410 centimetrů poměrně solidně objemný. Navíc neubral místo pro zadní pasažéry. Docela pohodlně se do druhé řady posadí i průměrně velcí dospělí.

Pod kapotou Sandera Stepway pracovala nově nabízená verze litrového přeplňovaného tříválce. Poprvé má místo nepřímého vstřikování paliva přímé, což jednak navýšilo hodnotu maximálního výkonu (na 110 koní) a jednak točivý moment. Ten je už plných 200 Newtonmetrů.

Skutečně mě vlastnosti tohoto agregátu zejména v městském provozu nadchly. Zrychlení na prvních desítkách metrů je tak působivé, že jsem ve zpětných zrcátkách doslova cítil udivené pohledy řidičů sedících ve větších autech a s většími zdvihovými objemy. Ostatně, i v technických údajích uváděná hodnota zrychlení u nuly na stovku (rovných deset sekund) není vůbec špatná. Pokud navíc agregát dokážete udržet v pásmu nad dvěma tisíci otáček, bude k dispozici i bez změny převodového stupně příjemné pružné zrychlení.

Navíc je agregát dobře sladěný s manuální šestistupňovou převodovkou. Páka se sice pohybuje v poněkud delších drahách, ale docela přesně.

Moc nežere

Až neuvěřitelně přitom působí další technický údaj, který uvádí, že tato verze je ze všech klasických zážehových motorizací tou nejúspornější. Na konci dvoutýdenního testu jsem na palubním počítači spatřil dlouhodobou spotřebu 6,2 litru, což není úplně vzdáleno od papírové hodnoty 5,5 litru. A to jsem vůz ke zkoušce přebíral s pouhými čtyř stovkami najetých kilometrů. Tedy, s prakticky „syrovým“ motorem.

Dacia se opět trefuje do českého vkusu: Test nového Sandera s levným motorem

Sandero Stepway je auto, které je zamýšleno k provozování i v lehčím terénu, do něhož ho pustí klasické silniční pneumatiky a pohon pouze předních kol. Hlavně díky světlé výšce, která dokonce přesahuje o jeden milimetrů hranici dvaceti centimetrů. To pak samozřejmě v obloucích znamená poněkud výraznější náklony karosérie, ale pasažérům z toho špatně od žaludku nebude. K hodně sportovnímu stylu jízdy se Sandero Stepway samozřejmě nehodí, ale na kvalitním asfaltu si hodně dlouho zachovává neutrální chování v zatáčce. Příčné nerovnosti ho však dokážou poněkud znejistět.

Potěšily mě dobře dimenzované brzy (byť vzadu jsou i v této verzi bubnové), solidně přesné řízení a odhlučnění, které už moc nezaostává za dražší konkurencí v této velikostní třídě aut.