Nepochybně mluví za zhruba 200 tisíc rodin, kterých se oznámený návrat prvňáků a druháků do základních škol od 18. listopadu týká. Z aktuálního opatření se těší i žáci speciálních škol a malotřídek, v nichž jsou v jedné skupině s těmi nejmenšími třeťáci nebo čtvrťáci.

Děti sice budou muset nosit roušky, snášet opakované větrání a odpustit si zpěv a tělocvik, ale to je nic proti významu jejich kontaktu s učiteli. Oddechnou si také utrápení rodiče, kteří si s neposednými potomky už nevědí rady. Dál by pochopitelně měli dbát na co nejmenší sociální kontakty třeba mezi svými ratolestmi a sourozenci či příbuznými jejich spolužáků.

O tom, kdy se vrátí do škol ostatní žáci, rozhodne podle ministra zdravotnictví Jana Blatného chování nás všech. Když vše půjde dobře, mohlo by to být do Vánoc, ale žádné datum na stole není.

Za zásadní považuji Blatného sdělení, že i při nejrizikovějším stupni tabulky krizových opatření, kterou představí v pátek, se počítá s prezenční výukou dětí 1. a 2. tříd. To je opravdu vynikající zpráva a znamení racionálního rozhodování. Robert Plaga totiž správně uvedl, že největší náklady aktuálního uzavření republiky nese školství. Všichni si byli vědomi, že jakmile se situace zlepší, při rozvolňování musejí být první na řadě nejnižší ročníky ZŠ.

Dnešní rozhodnutí obou ministrů usnadní vládě její žádost o prodloužení nouzového stavu. Těžko ho poslanci odmítnou, když vidí, že s ním kabinet nakládá s rozvahou a k obecnému užitku.