Ani podle mluvčího elektrárny Petra Spilky nejde o nic mimořádného a ani nebezpečného pro provoz elektrárny. „V žádném případě nejde o problém, ale o vstřícný postoj k životnímu prostředí a živočichům. Netopýr se u nás ubytuje a netuší, že v provozních budovách s klimatizací a vytápěním není dostatečně vlhko, jako je v jeskyních ve volné přírodě. Také se v teple dříve probouzí z hybernace už v době, kdy ještě není dostatek hmyzu, který je pro netopýry potravou. A tak se většinou jedná o záchranu dehydrovaných živočichů," vysvětlil Spilka.

Netopýři nejsou jedinými návštěvníky elektrárny. Petr Ondráček zmínil například záchranu poštolky. A mluvčí elektrárny přidal i další: „Žijí tu i zajíci a dříve také liška, která udržovala jejich populaci v přijatelných mezích. Po jejím uhynutí se zajíci pravidelně přemnožují, a tak jsou odchytáváni a vypouštěni do přírody. Jsme tak jakousi chovnou stanicí zajíců. Žije tu pochopitelně i ptactvo, které nás nijak netrápí," dodal.

Co však vadí, jsou řasy, které se usazují v chladících věžích. „Daří se jim pro živiny, které hojně přináší voda řeky Jihlavy a pro dostatek světla a tepla v chladících věžích. Odtud je pravidelně odstraňujeme a s nimi i navázané znečištění," sdělil Spilka. Na odtoku odpadní vody do řeky Jihlavy žije také rodinka bobra evropského a rosnička nebo kudlanka nábožná. „Fauna se zkrátka elektrárny také nebojí," dodal Spilka.