„Myslím, že pro okresy, jako je Třebíčsko, je ta situace velmi těžká a je málo cest, jak ji zlepšit. Určitě je třeba se snažit být v úzkém kontaktu s klíčovými zaměstnavateli jednak je více připoutat k regionu a snažit se je maximálně zapojit do řešení problémů trhu práce, například v souvislosti s kvalitou a dostupností absolventů škol,“ zmínil analytik a expert Jiří Braňka z Národní observatoře zaměstnanosti a vzdělávání Národního vzdělávacího fondu.

Větší efekt by podle Braňky mohla mít dlouhodobá a systematická podpora živnostníků a malých podnikatelů. „Dlouhodobější práce v tomto směru může hodně pomoci trhu práce,“ uvedl s tím, že je lépe mít v regionu větší podíl firem vytvářejících hodnoty přímo pro region, aby region nebyl příliš závislý na dvou až třech klíčových zaměstnavatelích a na tom, jak a zda jim funguje odbyt do zahraničí a jak se projevují změny v globální ekonomice. „Pak má region šanci lépe ustát i větší problém spojený s několikaletou recesí,“ zdůraznil Braňka. Hodně podle něj mohou pomoci pro zlepšení zaměstnanosti školy, především základní a střední.

K tomu Braňka poznamenal: „Obecně se říká, že český vzdělávací systém je nastaven tak, že připravuje spíše na pozici zaměstnance, ne podnikatele a zaměstnavatele. To je chyba, protože pak jen čekáte, až pro vás pracovní příležitosti vytvoří někdo jiný a zda do vašeho města či regionu vůbec přijde. Vychovat padesát mladých lidí schopných podnikat může v budoucnu dlouhodobě přinést stovky nových pracovních míst.“

Investoři považují úroveň vzdělanosti v okrese vedle špatného dopravního napojení na dálnici za slabé stránky regionu. To uvedla Adéla Tomíčková z oddělení externí komunikace Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. „Na Třebíčsku je nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel podprůměrný podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním ve srovnání s průměrem Česka, nedostatečná nabídka vysokoškolského studia v kraji a málo stimulů lákajících odborníky do škol,“ sdělila Tomíčková.

Výhled na nejbližší budoucno v oblasti zaměstnanosti nevidí analytik Braňka nijak výrazně příznivě, průmysl podle něj očekává horší časy a ani v tradičním stavebnictví se neblýská na lepší situaci. „Možnosti zaměstnání lze proto hledat například ve službách pro podniky IT nebo sdílené služby například účetní služby, call centra, servisní služby a také výzkum a vývoj. V posledně jmenovaných dvou oblastech je ale spíše zájem o krajská města,“ konstatoval Braňka.

Podle Agentury CzechInvest může být významnou motivací pro firmy v našem regionu Operační program Podnikání a inovace, ze kterého mohou čerpat dotace. „Dne 28 března 2012 bylo například vyhlášeno prodloužení výzvy k předkládání žádostí o dotaci v programu Rozvoj, který je součástí Operačního programu Podnikání a inovace. Cílem programu je podpořit růst výkonu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků v regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti. Program Rozvoj nabízí malým a středním podnikatelům možnost získat dotaci na nákup technologického vybavení podniku ve vybraných částech České republiky. V kraji Vysočina patří mezi podporované regiony právě okres Třebíč, dále Žďár nad Sázavou a obec s rozšířenou působností Světlá nad Sázavou,“ vyjmenovala Tomíčková.

Pokud jde o bližší pohled na strukturu nezaměstnaných v našem regionu, stojí za zmínku jedna zajímavost, na kterou upozornil vedoucí oddělení zaměstnanosti jihlavské krajské pobočky Úřadu práce ČR Miloš Zauf: „Ke konci loňského roku tvořili 25,6 procenta z celkového počtu evidovaných nezaměstnaných na Třebíčsku lidé nad padesát let, bylo jich 1956. Podle mého odhadu činí současný počet lidí ve věku nad 50 let 22 až 23 procenta nezaměstnaných na Třebíčsku.“

Na demografické výzkumy, které hovoří o nárůstech nezaměstnaných ve věku 50 a více let, poukázala Ilona Štorová, vedoucí projektu, který ve spolupráci s brněnskou Masarykovou univerzitou řešil porovnání situace zaměstnávání populace ve věku nad 50 let v České republice a ve Finsku.

Právě Finsko se začalo vážněji zaobírat age managementem už před dvěma desítkami let. „Je tu doba, kdy je třeba se zabývat systémem zlepšení práce a podmínek pro tuto věkovou kategorii a také tím, jak řešit problémy se stárnutím na pracovištích,“ řekla Štorová, jež se strategií age managementu v ČR zabývá.