O rušení praktických základních škol se letos na podzim zmiňovala vládní strategie proti sociálnímu vyloučení. Situace vyvolává nevoli i u rodičovské a pedagogické veřejnosti v třebíčském okrese.

„Kdyby praktické školy zrušili, byla by to hotová katastrofa," řekla Lucie Stemmerová z Rácovic, která má v moravskobudějovické základní praktické škole tři děti. „Tato škola mým dětem dává šanci, aby neměly zkaženou budoucnost. Kdyby chodily do běžné základní školy, nosily by nejspíš čtyřky a pětky. To by je ohromně demotivovalo, nestíhaly by. Jejich úroveň vzdělávání by rapidně poklesla," zamyslela se nad výhodami speciálně zaměřené základní školy.

Bez praktické školy by to prý nešlo

„V praktické škole se učitel dětem věnuje v menší skupině. Mají na pochopení látky dostatek času, netlačí se na ně jako v běžné základní škole. Vyzkoušeli jsme několik škol. Na praktické škole jsou naše děti šťastné," netajila se Stemmerová.

Ještě zhruba před půl rokem chodil do běžné základní školy syn Anny Radové z Moravských Budějovic. Měl potíže s hyperaktivitou a poruchami pozornosti.

Proto přestoupil do moravskobudějovické základní praktické školy. „Synova psychika se po přestupu na praktickou školu ohromně zlepšila. Teď se i těší do školy. To se dříve nestávalo," poukázala Anna Radová na změnu po přestupu syna do praktické školy. Že by její devítiletý syn musel zpět na běžnou základní školu, si prý neumí představit. „Bylo by strašné, kdyby praktické školy zrušili. Ty děti zkrátka potřebují individuální přístup," podotkla Radová. Podobného názoru je i ředitelka Základní školy a praktické školy Moravské Budějovice Miroslava Zvěřinová. „Jsme dobrá škola pro žáky, kteří potřebují intenzivnější pomoc než jiné děti. Je třeba si uvědomit, že učitel na běžné škole se opravdu nemůže věnovat tak široké škále dětí, kterou ve třídě má, tedy dětem průměrným, nadprůměrným, podprůměrným, dětem s poruchami učení a podobně," uvedla Zvěřinová. V její škole je 82 žáků v devíti třídách (jedna je v Jemnici).

Zvládnout výuku těchto dětí pomocí asistentů pedagoga na běžných základních školách nepovažuje za vhodné řešení. „Dovedete si představit chlapce či dívku v šestém a vyšším ročníku, jak sedí takzvaně vyčleněni někde bokem ve třídě s asistentem pedagoga? Jak se takové dítě cítí?" tvrdila Zvěřinová a dodala: „Každé dítě, které přijde k nám, musí mít vyšetření z pedagogicko psychologické poradny či speciálně pedagogického centra a dále podepisují rodiče takzvaný informovaný souhlas."

Za odbor vnějších vztahů a komunikace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se k situaci vyjádřila Jana Holíková: „Prioritou MŠMT je řešení rovného přístupu ke vzdělání v návaznosti na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, kde je nutné zajistit dodržení platné legislativy České republiky. Zřizování a rušení základních škol není v kompetenci MŠMT, ale zřizovatelů."

Sdělila, že MŠMT společně s Úřadem vlády pracuje na dohodě týkající se společného postupu proinkluzívního vzdělávání v souladu se Strategií boje proti sociálnímu vyloučení včetně úprav termínů.