VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z velkých továren v Třebíči nezbylo dnes již mnoho

Třebíč /FOTOGALERIE/ - Ve starších školních mapách a atlasech měla Třebíč přiřazené kolečko v barvě modré a hnědé. Znamenalo to, že v okresním sídle dominoval strojírenský a kožedělný průmysl. Do spuštění Jaderné elektrárny v Dukovanech vévodily v počtu zaměstnanců První brněnská strojírna, Uniplet a Bopo.

10.10.2009 1
SDÍLEJ:

Ve starších školních mapách a atlasech měla Třebíč přiřazené kolečko v barvě modré a hnědé. Znamenalo to, že v okresním sídle dominoval strojírenský a kožedělný průmysl.Foto: Archiv Pavla Navrkala

V první ze jmenovaných továren pracovalo před rokem 1989 nějakých 1200 zaměstnanců, v Unipletu na 2500 a v Bopu přes 5000. Pro řadu lidí z Třebíče i okresu patřily a dodnes patří tyto fabriky neodmyslitelně k jejich životu.

„Ve fabrice jsem byl od roku 1967, to znamená 35 let,“ pochlubil se důchodce František Kratochvíl. Na to, že pracoval desítky let v První brněnské strojírně v Třebíči, je pyšný. „Tenkrát se zaměstnání ani neměnilo, kdo odešel, skoro se na něj dívali ostatní skrz prsty,“ řekl o tehdejší situaci. Odcházet či měnit zaměstnání tenkrát ani nebylo proč. Kdo ho přesto změnil, říkalo se o něm, že je asi nějaký problematický.

Další firmou, na kterou byli její zaměstnanci právem hrdí, byl Elitex, později přejmenovaný na Uniplet. Pavel Navrkal byl v závodě 35 let, podobně jako František Kratochvíl v PBS. Uniplet pro Navrkala znamená tolik, že spolu s dalšími dvěma muži sepsal o historii podniku knihu. Právě tento týden se objevila na pultech v třebíčských knihkupectvích.

Existence tří velkých fabrik na území města s sebou nesla typické fenomény, které již dnes vymizely. Tak například celé průvody lidí, kteří ráno spěchali ulicemi. „Ráno šly parkem pod nemocnicí doslova proudy,“ zavzpomínal František Krachovíl, který tudy docházel do „Prvního Brna“. „Když jel vlak, tehdy ještě nebyl nadjezd, a šly závory dolů, okamžitě se před nimi shromáždil dav lidí.

Hodně jich odbočilo do První brněnské, další pokračovali dál do Průmyslové čtvrti. Po revoluci to ubývalo,“ doplnil pětašedesátiletý důchodce.

Další zajímavostí byly závodní kantýny. Prodávalo se tam podle pamětníků vše možné, od chlebíčků přes ohřívané párky po zákusky. Nebo třeba svačinové polévky a jednu dobu i osmička pivo.

Samostatnou kapitolou byla do roku 1989 doprava. Lidé hodně dojížděli hromadně autobusy a vlaky. Před borovinskou fabrikou bylo jakési malé autobusové nádraží. Do První brněnské zase vedla nákladní železniční vlečka, před pár lety zrušená. Denně přijel do areálu továrny vlak, naložilo se několik vagonů. Pak se na nádraží „šibovalo“. Dav lidí, pospíchající do práce do Průmyslové čtvrti, nebo z práce, musel počkat před závorami. Dnes ve stejném místě přefrčí auty přes nadjezd.

Trojice velkých třebíčských podniků měla jedno společné: úspěch na zahraničích trzích, tedy i náročných západních, a to za totality. První brněnská strojírna vyráběla zařízení například do Finska, Ruska, Číny, Indie, Peru, arabských zemí, Iráku, Íránu, Pákistánu a Jižní Ameriky. Nejinak tomu bylo s Unipletem. Ten si ve výčtu zákazníků může z období hlubokého socialismu přičíst mimo jiné i úspěchy v kapitalistic­kých USA.

Od „sametu“ uplynulo dvacet let. Fenomén velkých třebíčských fabrik, které zaměstnávaly tisíce lidí, je pryč. Zajímavý předěl zažil „osmatřicátník“ Milan. Narodil se v Třebíči, jeho rodiče byli oba dělníci. V době středoškolských studií byl svazákem a chodil na brigády do Bopa. Dnes je manažerem v Praze, umí plynně anglicky a jezdí po světě. „Co naděláme, dneska žijeme v jiném světě. Nostalgické vzpomínky jsou pěkné, ale moc nám nepomohou. Musíme se dívat dopředu,“ uzavřel.

Autor: Ivan Přibík

10.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Slet čarodějnic na sokolském stadionu v Třebíči.
26

OBRAZEM: K vatře v Třebíči míří zástupy lidí. Jste tam také?

Ilustrační foto.

Policie hledá sprejera, který tvoří obrazce dámského přirození

Cyklistický maraton je tu, na přihlášení zbývají poslední dny

Třebíč – Počátek května je tradičním datem konání jedné z největších cyklistických akcí na Třebíčsku, veřejného závodu horských kol Čez MTB Maratonu. Jinak tomu není ani letos, kdy pořadatelé ze Sportovního klubu SHS Třebíč zvolili pro konání jubilejního X. ročníku závodu neděli 7. května.

O dovolené pomáhá, kde je třeba. Petr Šimon dostal Cenu Ď

Myslibořice - Cenu Ď, která je oceněním pro dobrodince, převzal Petr Šimon. Každoročně v rámci své letní dovolené dojíždí do Diakonie ČCE v Myslibořicích a pomáhá, kde je potřeba. Doveze si dokonce i svoje nářadí, pracuje v parku, pomáhá při údržbě budovy a v odpoledních a večerních hodinách věnuje svůj čas klientům.

Čarodějnice v Náměšti upraví v salónu krásy, i jinde je program bohatý

Třebíčsko – Velké ohně během poslední dubnové noci symbolizují oblíbenou českou tradici – pálení čarodějnic. I letos si různé spolky připravily na tuto noc zajímavý program jak pro malé tak velké návštěvníky.

Rampušáci se přetahovali s Řevnickými, letos rekord slaví deset let

Vysočina - Nejvyšší změřená hořící hranice, u níž se odehrával čarodějnický program, oslaví v neděli 30. dubna desáté narozeniny. Hranici měřící 16,999 metru postavil klub Rampušáků ze středočeských Mnichovic v dubnu 2007. Zahořela, jak jinak, 30. dubna onoho roku.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies