Pacient nezaplatil, neměl z čeho. Musel tedy podepsat předložené uznání dluhu. Začaly patálie, na jejichž konci mu hrozilo placení sumy kolem sedmi tisíc korun.

Nebyl jediný. Podobné pohledávky měla Nemocnice Třebíč u více pacientů. „Udělali jsme to, co udělala celá řada jiných nemocnic. Prodali jsme své pohledávky firmě, která je pak dále vymáhala. Snažili jsme se to udělat tak, aby to nedopadlo na nevinné lidi, obesílali jsme je předem. V té době činila celková dlužná částka dvě stě padesát tisíc korun,“ uvedl ředitel Nemocnice Třebíč Leoš Dostál.

Řekl, že si nemocnice zvolila pražskou firmu, jež vypadala nejseriózněji. Šlo o stejnou firmu, které odprodala své pohledávky i moravskoslezská záchranná služba. V jejím případě šlo o dlužné poplatky za pobyt na záchytkách v Opavě a Karviné.

Nemocnice Třebíč se pohledávek zbavila loni v srpnu. Starosti tím přibyly některým jejím pacientům. Jako například panu Jaroslavovi z Třebíče; říkejme mu tak, neboť přesné jméno redakce sice zná, ale z důvodu ochrany jeho osoby je nezveřejní.

Jeho potíž je nastíněna v úvodu článku. Dnes už Jaroslav ví, že kdyby tehdy měl u sebe doklad od úřadu práce o pobírání dávek v nouzi a předložil jej lékaři, byl by od placení poplatku osvobozen.

Advokát: Žádaná suma je neetická

Protože jej s sebou neměl a neměl z čeho zaplatit, dlužnou částku po něm vymáhal člověk najatý pražskou firmou, které nemocnice pohledávky postoupila. Jaroslav obdržel od soudu návrh na vydání platebního rozkazu. Obrátil se proto na advokáta.

„Firma na mého klienta podala žalobu k soudu na zaplacení pohledávky a úroku. K tomu měl zaplatit odměnu právního zástupce firmy ve výši 6 120 korun a také soudní poplatek osm set korun. Souhrnná suma činila kolem sedmi tisíc korun. S ohledem na výši dluhu třicet korun mi to přišlo velice neetické,“ mínil advokát zastupující Jaroslava.

Podle něj většina lidí, když jim přijde návrh na vydání platebního rozkazu, nereaguje dostatečně rychle. „Důležité je podat písemný odpor, a sice do patnácti dnů od doručení návrhu na vydání platebního rozkazu,“ vysvětlil.

Tímto však celá záležitost neskončí. „Po podaném písemném odporu musí dotyčný žalovaný ještě doručit do třiceti dnů další dokument. Tím je písemné odůvodnění. Většina laiků to netuší, protože jde o odlišný písemný doklad,“ upozornil advokát. Bez písemného odůvodnění s přiloženými potvrzeními, že Jaroslav pobírá dávky v nouzi, by soud totiž vzal na vědomí, že dlužník svůj dluh uznal.

Jaroslav prostřednictvím advokáta písemný odpor a odůvodnění podal, proto mu nehrozilo, že by platební rozkaz nabyl platnosti a nastoupili by na něj exekutoři, čímž by mu narostly další výlohy. Exekuci se tak vyhnul.

Jeho advokát za něj zaplatil dlužný poplatek třicet korun a úroky. Přesto však Jaroslav nebyl zbaven soudního poplatku 800 korun.

Případ je poučením, pro všechny, kdo pobírají dávky v nouzi. Bez potvrzení v kapse se mohou ocitnout v kolotoči potíží raz dva. A to přesto, že výši nákladů advokátům a notářům za soudní zastoupení v podobných případech Ministerstvo spravedlnosti ČR značně snížilo prostřednictvím vyhlášky platné od 1. března.