VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výhled ze zámeckého okna je za odměnu, říká správce depozitáře

Náměšť nad Oslavou - Sedíme ve vrchní části zámeckého parku, na hraně dávno vypuštěného bazénku. Na jeho dně v kaluži vody pomalu tleje listí, dno zdobí zrezivělá konstrukce ve tvaru obřího sítka na čaj. Na nádvoří zrovna hraje Petr Linhart, tóny z kytary „sudetského" písničkáře vítr občas zavane až k nám. Azurově modré nebe slibuje druhý den Folkových prázdnin bez deště (na to, že je sedmý a předposlední, to není zrovna dobré vysvědčení rosničkám) a Lukáš Gregor, třiatřicetiletý správce depozitáře náměšťského zámku, povídá.

8.8.2015 2
SDÍLEJ:

Lukáš GregorFoto: Deník/Tadeáš Mahel

O náměšťském zámku, který ho před patnácti lety uchvátil a už nepustil, o komunistických vládních delegacích i o Folkových prázdninách. Osmidenní festival mu sice v létě práci přidává, ale jak sám přiznává, „Folkovky" ho baví. „Když něco člověka baví, pracuje se mu mnohem radostněji, lépe a zas tolik nevadí, že je to těžší a časově náročné," říká.

„Patřil jsem k pravidelným návštěvníkům zámku, měl jsem v Náměšti dědečka a strýčka, kteří mě sem vodili pravidelně, takže jsem to tady docela dobře znal. Když mi bylo osmnáct, využil jsem možnosti provádět coby student a brigádník. Bavilo mě to, se zámkem jsem se sžil, a když kolegyně odcházela do důchodu a uvolnilo se místo správce depozitáře, požádal jsem o něj pana kastelána a on mě přijal," vysvětluje Lukáš Gregor.

Co všechno máte na zámku na starosti?

Oficiálně se moje funkce jmenuje správce depozitáře. Starám se o všechny předměty kulturně-historické hodnoty, které na zámku jsou, jež buď prezentujeme na různých výstavách, v expozici, nebo je prostě jenom uchováváme pro budoucí generaci.

Když pomineme Folkové prázdniny, během kterých se spolu bavíme, jak vypadá váš běžný pracovní den?

To lze těžko říct, moje práce je natolik pestrá a proměnlivá, že já vlastně běžný pracovní den nemám. V první polovině roku jsme například připravovali novou výstavu o stolování na šlechtických sídlech. Byla to práce náročná, ale krásná. Nakonec to vyšlo úžasně, lidem se to líbí a to je asi nejlepší odměna, jakou si můžu přát. Potom na mě samozřejmě čeká i taková ta úředničina, v současné době například pořizujeme novou evidenci veškerého našeho zámeckého mobiliáře. Vyřizuji ještě další věci, jako třeba výpůjčky a zápůjčky exponátů na výstavy pořádané na jiných zámcích nebo na filmování. Teď zrovna režisér Jiří Strach točí pohádku v Uherčicích. Tam jsme půjčovali nábytek.

Takže máte na starosti všechno, co na zámku není přibité?

Dalo by se říct. Jak říkala jedna moje kolegyně: Mobiliář je všechno, co se dá ukrást. (usmívá se).

Zámek v Náměšti nad Oslavou je rozlehlý. Máte vyčíslený přehled, kolik kusů mobiliáře na něm vůbec je?

Jistě, evidenci máme poměrně přesnou, ale pořád je ve vývoji. Hlavně v poslední době se přehodnocují zásahy z dob komunismu, kdy se z kulturního mobiliáře vyřazovaly věci pro běžné užívání. U nás to bylo spojené třeba s návštěvami vládních delegací, které na zámek jezdily. Tehdy se kulturní předměty používaly při běžných hostinách a podobných akcích, které na zámku v režii strany a vlády probíhaly.

Čímž se dotčené předměty znehodnocují.

Například co se týče porcelánu a skla, spousta se toho porozbíjela, a ty soupravy už nejsou úplné. Proto v posledních letech tyto předměty, které kulturní hodnotu bezesporu mají, vracíme zpět na seznam kulturních památek a znovu je zařazujeme do evidence. Ale abych se vrátil k původní otázce, máme tu kolem deseti tisíc kulturně-historických předmětů.

Kolik z nich mohou návštěvníci zámku vidět?

Přesně to vyčíslené nemám, je to proměnlivá hodnota. Třeba teď spoustu věcí, které nikdy nebyly představené návštěvníkům a po dlouhá desetiletí komunismu byly schované v depozitáři, prezentujeme právě na té úžasné výstavě o stolování. Jsou to věci nádherné a najednou se díky nim množství vystavených předmětů vystavených na prohlídkových trasách docela dost navýšilo. Ale když to řeknu zhruba, lidé mohou vidět určitě více než polovinu věcí.

Párkrát jste zmínil kulturně-historickou hodnotu, což je poměrně abstraktní pojem. Většina by spíše rozuměla té finanční…

Já bych ani tak nespojoval kulturně-historickou hodnotu s tou finanční, protože ne všechno se dá zaplatit. Řekněme, že nějaký obraz by na aukci kdesi ve Spojených státech měl hodnotu třeba tři sta tisíc euro, ale kdyby ho ze zámku sebral nějaký nýmand, může ho prodat za pár stovek.

Napadá vás nějaký předmět, který by přesunem ze zámku právě onu kulturně-historickou hodnotu ztratil?

Dá se říct, že je tu spousta předmětů, jejichž hodnotu zámek zvyšuje. Jsou to věci, které jsou bezprostředně s Náměští spjaté, ať už to jsou portréty majitelů zámku, věci označené jejich rodinným erbem nebo věci vyráběné přímo pro zámek. Kdyby byly vytržené z kontextu, určitě by to na jejich hodnotě ubralo.

Na zámku máte dvě prohlídkové trasy, Reprezentační prostory a Apartmán hraběte Haugwitze. Která je navštěvovanější?

Nedá se říct, že by lidé preferovali některou z prohlídkových tras, jsou postavené tak, aby nabízely alternativu. Ta první je větší, umožňuje návštěvu třeba i zájezdu. Jsou tam velké a světlé sály, je to řekněme taková muzejní expozice, do které je vkomponovaná zmíněná výstava o stolování. Druhou jsme stavěli tak jako komornější, aby ukázala běžný život šlechty, že to opravdu nebyli takoví páni z Trautenberka, kteří by ve své chalupě neustále od rána do večera honili své služebnictvo.

Což je ale běžná představa značné části veřejnosti.

Bohužel. Doufám, že návštěvy lidí na hradech a zámcích by mohly tuhle strašnou představu trochu zmírnit. Ono už stačí, když návštěvníkům ukážete rodinné fotografie, Když pak vidí, že paní hraběnka chodila normálně oblečená, a i když jezdila na koni, jezdila také na kole, děti se v parku cachtaly v úplně obyčejné plechové vaničce, ve které se koupal kde kdo i v té nejchudší chalupě, šlechtu jim to trochu přiblíží a polidští. Věřím, že postupně budou tyto podivné averze a předsudky, které se lidem po desetiletí komunistické vlády vtloukaly do hlavy, ubývat.

Lukáš Gregor

Na zámku jste začínal coby průvodce, občas provádíte i nyní. Je velký problém, když se trasa mění a věci přibývají?

Ta moje role je trochu jiná než role ostatních průvodců, protože já jsem se na tvorbě prohlídkových tras přímo aktivně podílel. Když tam nějaká váza přibude, je dost dobře možné, že jsem ji tam postavil právě já. (usmívá se) Doteď si pamatuji, jak prohlídková trasa vypadala před patnácti lety, kdy jsem tu jako průvodce začínal, a dokázal bych živě provázet tak, jak to tu bylo.

Na zámku jste doma a znáte ho velmi dobře. Kde na něm je vaše oblíbené místo?

To je docela těžká otázka, zámek mám rád celý. Procházím ho velice často a nedá se říct, že bych nějaké místnosti navštěvoval méně a jiné více, při tvorbě expozic a pořizování evidence zámkem procházím všechno. Ale je pravda, že třeba v západním křídle je nádherný výhled na Náměšť a při dobrém počasí je vidět třeba i na rozhlednu na Pekelném kopci nad Třebíči. Takové výhledy jsou potom za odměnu.

Co třeba v okolí zámku? Prozraďte nějaké skryté místečko, které je volně přístupné a moc se o něm neví.

Mám pár takových míst. Ale nebudu to takhle ventilovat, protože bych byl rád, kdyby zůstala skrytá i nadále. (usmívá se)

Co vás na práci na zámku nejvíc baví?

Jedna z věcí je to, že se neustále pohybuji mezi neskutečně krásnými věcmi. To by se mi někde v supermarketu nebo ve šroubárně stát nemohlo, ale tady je člověk neustále mezi uměním. Je to, jako bych byl na návštěvě v oblíbené galerii a nastěhoval se tam.

A jaká jsou negativa téhle práce?

je to docela časově náročná. Zvlášť v létě, kdy je hlavní sezona, a v době, kdy ostatní jezdí na dlouhé dovolené, my trávíme na zámku poměrně hodně času.

Právě v létě Folkové prázdniny jsou jedna z akcí, které pro vás znamenají hodně práce, že?

Folkové prázdniny s sebou určitě nesou spoustu práce, protože probíhají na zámku a ten má svůj režim památky, který je potřeba dodržovat, i když se koná tak mimořádná akce, jakou festival určitě je.

Dá se to zkombinovat s vašimi každodenními povinnostmi?

Dá, ale je potřeba všechno pečlivě hlídat v případě, že by hrozilo poškození mobiliáře nebo stavby samotné. Musíme zkrátka počítat vždy s nejhorší možnou variantou a preventivně jí předejít, ještě než by k ní vůbec mohlo dojít. Pokud vím, dosud se však nic závažného nestalo a spolupráce s Folkovými prázdninami probíhá bezvadně. S organizátory už jsme sehraný tým a na práci se ze zámku podílíme průběžně všichni. Technicky ani není možné, aby to dělal jeden člověk, protože je to opravdu práce na plný úvazek, nebál bych se říct, že víc než na sto procent.

Jaký je v průběhu Folkových prázdnin váš úkol?

Mám svoji práci, kterou si vyřídím v pracovní době, a potom nastupuji jako svého druhu prostředník mezi zámkem a festivalem a jako holka pro všechno. Tam je potřeba odemknout, tam je potřeba zamknout, tam je potřeba něco vynést, tam je potřeba něco nastěhovat, vystěhovat, případně i pohlídat záchody nebo uspořádat VIP prohlídku pro účinkující hudebníky. Je to spousta věcí, které je potřeba udělat, a my se střídáme, abychom to zvládli a vydrželi. Je to týmová práce.

Má to ale i své výhody. Jaké to jsou?

Bydlím na zámku a kultura, za kterou celoročně jezdím někam pryč, konečně přijede za mnou. A to poměrně v koncentrované podobě. Nehledě na to, že se sem sjede celá řada kamarádů a přátel a spousta lidí, které celý rok nevidím, ale na Folkovkách se potkáme. Pro mě mají i velký společenský význam.

Chodil jste na ně i předtím, než jste začal na zámku provázet?

Pokud si dobře vzpomínám, tak ne. Jenomže tehdy jsem ještě v Náměšti nebydlel, v patnácti, sedmnácti to vnímal jinak a netáhlo mě to sem, ale od roku 2000 na ně chodím a už si to bez nich vůbec nedokáži představit.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou letos slaví třicáté výročí, vy jste zažil celou druhou půlku. Jak se z vašeho pohledu proměnily?

Dramaturgie festivalu se za ta léta změnila, ale v žádném případě ne špatným směrem. Tvář Folkovek je proměnlivá, protože nabízí spoustu možností. Není to jenom klasický folk, jak by naznačoval název, ale záběr je velmi široký. Jenom letos to byla lidová hudba, jazz, swing v podání Ondřeje Havelky a najde se tu místo i pro vážnou hudbu. V posledních letech mě zaujal koncert Scholy Gregoriany Pragensis, která měla nádherný noční koncert v kostele. Na první pohled se to s názvem festivalu neslučuje vůbec, ale na Folkových prázdninách v Náměšti to svoje místo má a doufám, že bude mít i v budoucnu. Tahle pestrost mě baví.

Autor: Tadeáš Mahel

8.8.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského
40

OBRAZEM: Od folku k baroku a tanci. Takový byl festival

Michaela Horáková začala budovat své sny, oprostila se od stereotypní společnosti a založila vlastní architektonické studio. K tomu přišla tento rok s vlastní módní značkou Mishe.
25

Tvrdohlavě kráčím proti proudu

Běh Matyáše Žďárského bude v jubilejním ročníku mezinárodní

Kožichovice – Veřejný přespolní běh nesoucí jméno zakladatele alpského lyžování a kožichovického rodáka Matyáše Žďárského se letos „dožívá“ čtvrtstoletí.

Nad Vysočinou se budou brzy cvičit vojáci

Sedlec, Vysočina – Od středy 23. srpna až do září budou nad Krajem Vysočina častěji létat vojenská letadla. V té době se bude totiž konat mezinárodní letecké cvičení Ample strike 2017.

AKTUALIZOVÁNO

Stromy padaly na silnice, auta i karavan

Vysočina – Plné ruce práce měli přes noc hasiči i policisté na Vysočině kvůli bouřce doprovázené silným větrem. „V průběhu noci a časného rána zasahovali hasiči na Vysočině u více než 120 událostí v souvislosti s počasím,“ informovala mluvčí hasičů Petra Musilová. Šestadvacet oznámení obdrželi také vysočinští policisté.

OBRAZEM: Slavnosti tří kápí v Třebíči začaly

Třebíč - Slavnosti tří kápí začaly. Úderem šestnácté hodiny se začali na Podzámeckou nivu scházet první návštěvníci. Sledují vystoupení šermířských skupin a drezůru koní. Na místě je také nepřeberně stánků s občerstvením a suvenýry. Večer jsou na programu koncerty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení