ČTK to řekl starosta obce Václav Bárta. Firmy, které se zabývají větrnými elektrárnami, v kraji mapují desítky lokalit. První čtyři větrníky fungují od minulého roku v Pavlově na Jihlavsku.

"Potřebujeme čistou energii, proto to podporujeme," uvedl Bárta. Záměr u obce Kámen je připravován několik let. S větrníkem nesouhlasili tamní myslivci, kteří se bojí, že jim vrtule vyplaší zvěř. Původně měla u obce stát dvě zařízení, jedno s výkonem tři megawatty. "Do sítě ale nemohlo jít tolik proudu, protože nemá potřebnou kapacitu," uvedl starosta.

Díky dotovanému výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů mají investoři o budování větrníků velký zájem. Vstup na Vysočinu jim zřejmě usnadňuje první úspěšný projekt v Pavlově, který se stal i turistickou atrakcí. Dva dvoumegawattové větrníky vysoké 150 metrů byly u Pavlova postaveny loni v létě, dvě o něco menší elektrárny přibyly v závěru roku. Dalších šest až sedm větrníků u Pavlova by mohlo být postaveno v roce 2009, opět je plánuje společnost KV Venti.

Dříve se radnice v kraji nových energetických zařízení většinou bály. Nyní se řada menších obcí jejich stavbě nebrání, protože jim investoři slibují pravidelný roční poplatek. Krajský úřad posuzoval možný dopad na životní prostředí asi u 13 projektů. Naposled v červenci představila firma Eldaco záměr na stavbu dvoumegawattového větrníku u Jiratic na Třebíčsku. Podle něj by elektrárna měla za 20 let provozu ušetřit 90.000 tun uhlí.

V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy by zatím větrníky vznikat neměly. "Investoři tuší určitá omezení a raději jdou vně CHKO. Těsně za hranicemi už je několik desítek návrhů," uvedl Jaromír Čejka ze správy CHKO. Firmy se zajímají o okolí Svratky, vyjednávají také s obcemi u Přibyslavi. Ochránci přírody se nejvíc obávají toho, že vysoké stožáry poškodí vzhled krajiny. Pokud by investoři své plány uskutečnili, větrníky by v řadě míst lemovaly hranici CHKO a zřejmě by je bylo vidět i z oblíbených vyhlídkových míst uvnitř chráněné oblasti.