Na mistrovství se dívkám podařilo postoupit z kvalifikace v České republice, kde taktéž dosáhly na medailové pozice. V Albeně pak poměřily síly s mažoretkami z devíti různých států. Mistrovství se třebíčské mažoretky zúčastnily s kadetkami a juniorkami. „Naše svěřenkyně soutěžily v disciplíně miniformace, baton (hůlka) a baton classic (neboli tradiční mažoretka). V kategorii miniformace (4–7 soutěžících) soutěžily čtyři kadetky se skladbou Tučňáci z Madagaskaru. Kategorie tradiční mažoretka se skládá z pódiové choreografie a defilé, stejně jako disciplína baton. Defilé znamená, že mažoretky tančí sestavu, ale zároveň jdou i určitou trasu. U skupiny baton se jde 100 m a v tradiční mažoretce 60 metrů. Opakem je pódiovka, kdy mažoretky předvádí choreografii na místě,“ vysvětlila vedoucí souboru mažoretek Cheerladies Simona Kohoutová.

Samotnému vystoupení předchází tvrdá dřina. „Trénujeme v průměru čtyři hodiny týdně, před soutěží také o víkendech. Před účastí na ME jsme posledních čtrnáct dnů před odjezdem trénovaly každý den tři hodiny. Celkem jsme tréninkem strávily 40 hodin. Při přípravě bylo nejtěžší naučit se disciplínu defilé, kde musíme za tři minuty ujít sto metrů,“ řekla Kohoutová.

Kdo by si myslel, že se u dívek hodnotí pouze triky s hůlkou je na omylu. „Boduje se choreografie, pohybová technika a práce s náčiním. Ta je rozdělena na pět stupňů (levelů) podle obtížnosti. Každá choreografie také musí obsahovat povinné prvky,“ upřesnila Kohoutová.

Ilustrační foto.
Hoří pole a les, znělo od Bačkovic. S plameny bojovalo sedm jednotek hasičů

Mistrovstvím to pro třebíčské mažoretky neskončilo. Tento rok mají naplánovaných i několik vystoupení v zahraničí. „Nyní se chystáme na festival do Belgie a Francie. Spojily jsme se s mažoretkami z Telče a vytvořily tak tým seniorek, který je podmínkou účasti na zahraničních průvodech,“ komentovala Kohoutová.

Ideální je pro zájemce o mažoretky s tímto sportem začít odmala. „Nejlepší věk pro začátek je pět až šest let. V současné době chceme vytvořit novou skupinu právě pro takto malá děvčata, která jsou vždy pro publikum nejkrásnější. Do našeho souboru ale přijímáme dívky do 15 let. Větší děvčata musí více trénovat, aby dohonila dívky, které začaly právě jako malé. Všechno se dá zvládnout. Jedeme podle hesla: Když se chce, všechno jde. Třeba v letošním roce soutěžily všechny dívky, které v září nastoupily do mažoretek,“ prozradila Kohoutová.

Mažoretky nejsou jen o barevném kostýmu a mávání s hůlkou. „Je to náročný sport, zahrnuje částečně baletní průpravu, gymnastiku a práci s hůlkou, což není úplně jednoduché, protože dívky musí umět zkoordinovat pohyb nohou a práci s náčiním,“ mínila Kohoutová.

Bohužel dlouhodobě zájem o mažoretky spíše upadá. „Mrzí nás to, protože tančíme na moderní hudbu, stejně jako různé taneční soubory. Ve výsledku je pohled na krásně upravené a oblečené dívky mnohdy lepší, než na tanečníky v teplákových soupravách. Máme mnoho vystoupení, a ještě více soutěží. Většinou si odvážíme medaile. Dlouhodobě nás těší, že patříme do první dvacítky top mažoretek v ČR,“ dodává Kohoutová

Nové zájemce soubor stále přijímá. Dveře mají otevřené dokonce i kluci. „Od září přijímáme nová děvčata, kterým se mažoretkový sport líbí. Mohou přijít dívky od pěti do patnácti let. Žádného kluka zatím v souboru nemáme, ale kdyby přišel, obohatil by náš tým. V současné době pravidla již dovolují chlapce na soutěžích. Více informací o náborech lze získat na stránkách našeho souboru,“ uzavírá Kohoutová. 

IVANA ŘÍHOVÁ