„Krokodýl konžský byl popsaný již před sto lety z východního Konga. Pár let na to však jiní vědci zhodnotili, že se o platný druh nejedná,“ řekl Václav Gvoždík.

Vzhledem k tomu, že v následujících desítkách let mnoho výzkumných aktivit v Kongu neprobíhalo, zůstal krokodýl po celé století zapomenutý. A mělo se za to, že všichni takzvaně trpasličí krokodýli žijící v Kongu patří k západoafrickému druhu nazývanému krokodýl čelnatý.

Václav Gvoždík chce dokázat, že krokodýl konžský, což je zatím pouze neoficiální název, se od krokodýla čelnatého liší a jde o jiný druh.
„Liší se zejména tvarem hlavy. Krokodýl konžský ji má pro krokodýly typičtější, to znamená delší a placatější čumák. Zatímco krokodýl čelnatý je charakteristický tím, že má kratší čumák a zvednuté čelo, od čehož pochází i jeho název. Liší se také počtem a uspořádáním štítků a zejména mladí jedinci krokodýla konžského mají výrazně světlejší barvu. Ale my chceme ukázat, že jsou mezi nimi i výrazné genetické rozdíly,“ popsal vědec.

Právě pro genetické vzorky se v polovině ledna vydal přímo do Konga, odkud se před pár dny vrátil. Výpravu financoval ze své výhry v soutěži Expedice Neuron 2016.

Odlišení nového druhu velkého obratlovce jakým je krokodýl by snad mohlo pomoci tamní ochraně přírody i krokodýla samotného. Ten se totiž běžně nachází na jídelníčku tamních obyvatel, pro něž jeho popularita tkví především v tom, že jde o dobrý kus masa.

„Doufám, že krokodýl konžský bude jednou sloužit ochraně přírody jako jeden z takzvaných vlajkových druhů, tedy jako představitel druhů, které žijí pouze v Kongu. To by mohlo ochraně konžských pralesů pomoci,“ dodal Gvoždík.