„Dárky nosí bytost, která se jmenuje Joulupukki, což je vlastně Santa Claus, ovšem přeloženo doslova to znamená vánoční kozel. Vychází to z legendy, kdy dárky nosil člověk v kozlí kůži,“ prozrazuje taje finských Vánoc spisovatelka a překladatelka Markéta Hejkalová, která ve Finsku pracovala na české ambasádě a prožila tam Vánoce v roce 1996 a 1999.

Hlavně střízlivý

Finové, tedy především děti, věří, že Santa Claus žije ve finském Laponsku a že rozváží po celé zemi dárky se svými soby. Proto se před Vánocemi v tisku objevují inzeráty: Hledá se střízlivý a milý Joulupukki.

„V roce 1996 nás pozvali na Štědrý den známí, kteří měli malé děti. Joulupukki přinese pytel dárků, nechá ho za dveřmi, a pak je přijde rozdat a s dětmi si povídá,“ vzpomíná Hejkalová. Malá dcera známých se však divila, proč má Joulupukki stejné boty jako strejda u benzínové pumpy. Právě tam rodiče „Ježíška“ na rozdávání dárků najali.

Jen né kapra!

Ryby jedí Finové celý rok a tak není divu, že si od nich chtějí alespoň na Vánoce odpočinout. „Jedí vánoční šunku, což je vlastně pečená kýta potřená směsí horčice, s krustou. Peče se tak dlouho, kolik váží, třeba i dvanáct hodin. Pak se jí celé Vánoce za studena s různými omáčkami a marinádami,“ dodala spisovatelka.

Oblíbený je i jakýsi mrkvový nákyp s rýží nebo kroupami. Čechovi prý příliš nechutná, ale Markéta Hejkalová si ho občas ráda připraví i doma v Čechách. Tradičním nápojem je svařené víno s ovocnou šťávou, mandlemi a rozinkami. Ti otrlejší si do něj přilívají vodku.

Vánoční saunování

Štědrý večer je podobný českým, hodně rodinný. Její známí jako luteráni nechodili na půlnoční, ale bohoslužby navštívili na Boží hod vánoční brzy ráno. Další dny se hojně navštěvují příbuzní, Silvestr je pak stejný jako v Česku – plný oslav s přáteli. Před každým svátkem ještě Finové navštěvují saunu. Nejde o nic jiného, než se pořádně vydrbat a vymrskat březovými metličkami.

Nárůst domácího násilí

„Ani cukroví se tam nepeče v takové míře jako u nás. Dělají se jen jakési zázvorky nebo perníčky,“ vypočítává ještě Hejkalová.

Vánoce mají Finové spojené především se světlem. Po zimním slunovratu pro ně končí temné období, všude věší světélka a svíčičky. Naopak Betlémy Finové téměř neznají. I proto měla výstava Betlémů na české ambasádě před deseti lety velký úspěch. „Ještě mají takovou tradici zvanou malé vánoce. Začíná na konci listopadu a jde o vánoční večírky firem a spolků, často i v maskách,“ doplnila Hejkalová. Ovšem koledy se tak často jako v Čechách ve Finsku nezpívají.

Markétě Hejkalové však Vánoce na severu připadaly více komerční než ve střední Evropě. Navíc už měsíc předem varují všechna média na podivnou věc: „O Vánocích nejen ve Finsku přibývá stresu, ale u nich je to spojeno i s projevy domácího násilí a rvačkami. Policie tam lidi často varuje a média doporučují volat krizová centra.“