Alespoň mluvčí krajských hasičů Petra Musilová si na žádný takový případ nepamatuje. Sirény jsou prostředkem pro varování obyvatel při hrozícím nebezpečí, a každý by je měl umět rozpoznat a vědět, jak se při jejich spuštění zachovat.

Snad každý již hlasitý a naléhavý signál poplachu slyšel, ovšem jenom jako zkoušku celého výstražného a informačního systému. Pravidelně se tak děje první středu v měsíci v pravé poledne. Tímto se ověřuje funkčnost systému a také slyšitelnost sirén.

Tón: 140 sekund

„Pokud lidé v tuto dobu neslyší „svoji“ sirénu v místě bydliště, měli by to nahlásit na obecním úřadě nebo hasičům,“ upozornila Musilová. Lidé při zkoušce slyší nepřerušovaný tón sirény po dobu 140 sekund.

U „mluvících“ sirén a některých obecních rozhlasů je signál doplněn informací, že se jedná o zkoušku systému.

Každý občan by měl podle hasičů vědět, jaké druhy signálů existují, co který znamená, a hlavně jak se v případě ohrožení zachovat.

V České republice je zaveden systém varování obyvatelstva, který pokrývá téměř 100 procent všech trvale osídlených oblastí země. Je tvořen převážně sirénami, ale také obecními rozhlasy napojenými na dálkové ovládání nebo na ty, které se ovládají ručně. Některé elektronické sirény „umějí mluvit“, takže po zaznění signálu je automaticky sdělena tísňová informace.

Obdobně to platí i pro některé obecní rozhlasy, které plní funkci místních informačních systémů. Většina sirén je však staršího typu, pouze „houkají“ a po zaznění signálu není možné prostřednictvím sirény sdělit obyvatelům typ ohrožení. „Proto je důležité umět rozlišovat jednotlivé druhy signálů,“ podotkla mluvčí hasičů.

Celý systém slouží k okamžitému varování obyvatelstva při ohrožení takového charakteru, kdy je nezbytné okamžité ukrytí nebo evakuace. V Česku se používá od roku 2001 pouze jeden varovný signál – všeobecná výstraha, který obyvatelům sdělí, že se něco děje a je třeba se rychle dostat na bezpečné místo a zjistit další informace.

Signál nazvaný Všeobecná výstraha oznamuje hrozící nebezpečí a může zaznít kdykoli, v kteroukoli denní i noční dobu. Jde o kolísavý tón po dobu 140 sekund a může zaznít třikrát po sobě.

Jak se zachovat

U „mluvících“ sirén následuje informace o druhu ohrožení, například: „Nebezpečí zátopové vlny.“ „V každém případě ale příslušná tísňová informace zazní v nejbližší možné době po odeznění signálu, zpravidla v obecním rozhlase. Vysílají ji také auta policie a hasičů nebo také zazní v televizi a rozhlase,“ vysvětlila Petra Musilová.

Jak se zachovat po spuštění varovného signálu Všeobecná výstraha? „Především se okamžitě snažte najít úkryt v jakékoli blízké zděné budově. I tehdy, jedete-li autem, zastavte a vyhledejte úkryt. Budova, do které se ukryjete, musí mít uzavíratelné prostory. Dejte přednost místnostem ve středu budovy bez oken, vyhněte se sklepním prostorám. Některé chemické látky jsou těžší než vzduch a místo pod úrovní terénu by bylo životu nebezpečné,“ upozorňují odborníci. V některých případech ale není úkryt v budovách vhodný. Při hrozbě povodně je vhodné najít vyvýšené místo. Volné prostranství je třeba využít i například při rozsáhlém požáru, sesuvu půdy, zemětřesení.

Co nejdříve je třeba snažit se zjistit, jaký druh nebezpečí hrozí. „V žádném případě zbytečně netelefonujte, především ne na tísňové linky. V případě rozsáhlé mimořádné události se vše důležité dozvíte z televize a rádia, především z České televize a Českého rozhlasu. Případně z obecního rozhlasu nebo od zasahujících záchranářů,“ upozornila dále mluvčí hasičů.