„Bude to asi tím, že nyní často prší a je chladné počasí,“ vysvětluje si růst václavek v prázdninový čas rokytenský houbař Miloš Pospíšil. Stejného názoru jsou i autoři některých atlasů hub, kteří k heslu václavka obecná připojují poznámku, že se výjimečně za studeného počasí objevuje již v létě.

Nakládané i v guláši

Václavky, které vyrůstají převážně z pařezů a kořenů listnatých a hlavně jehličnatých strojů, kde vytvářejí bohaté trsy, jsou pro houbaře dokonalou výhrou. Stačí totiž najít „václavkové místečko“ a máte ihned košík plný. Není potřeba běhat půl dne po lese a hledat hříbky.

A jak je možné václavky upotřebit? Dobré jsou sušené i nakládané ve slaném nálevu, větší kloboučky jsou skvělé posolené a pokmínované a poté usmažené na oleji. Fajnšmekři zase z václavek připravují výbornou dršťkovou polévku.

Ale vůbec nejlepší je podle Miloše Pospíšila václavkový guláš. „Připravujeme ho stejně jako klasický guláš, jen namísto masa použijeme houby. Chutná s knedlíkem i s rohlíkem.“

Při přípravě václavek však nesmíte zapomínat, že tato skvělá houba je za syrova jedovatá. Proto je nutné ji důkladně povařit. Vyhnete se tak značným žaludečním nebo střevním potížím.

Helena Zelená Křížová