Třídenní akci pořádá Společnost pro dějiny Židů v České republice spolu s Muzeem Vysočiny Třebíč. „Letos máme desáté výročí projektu Bohemia, Moravia et Silesia Judaica. Naším cílem je shromažďovat prameny k dějinám Židů v českých zemích,“ vysvětlil historik a archivář Pavel Kocman.


Na programu sympozia jsou referáty týkající se například židovského osídlení, obecního zřízení, tehdejších povolání, náboženských děl. Přednášející představují také někdejší komunity v jednotlivých městech – jejich významné osobnosti, rabíny, pedagogy a umělce. Přednášet se do Třebíče sjeli špičkoví odborníci z několika zemí Evropy i Ameriky. Účast je vpravdě reprezentativní.

„Židovské dějiny jsou ještě dnes pole neorané. Až na výjimky se dlouho v této oblasti nebádalo,“ řekl historik Kocman.


„Židé měli kontakty po celé Evropě a poskytovali služby, které křesťané nedělali. Dokázali se velice dobře zapojit do hospodaření šlechtických velkostatků, odebírali peří, vlnu, obilí, sklo a dokázali s tím obchodovat,“ nastínil Pavel Kocman hospodářské poměry raného novověku.


Záchrana unikátu


Město Třebíč zastupoval na sympoziu po odborné stránce architekt Lubor Herzán. Hovořil o historii záchrany jedinečné čtvrti.


„Nechybělo mnoho a nebylo co zachraňovat. Rozsáhlé demolice probíhající v městském centru v 70. a 80. letech minulého století se podle tehdejších megalomanských plánů komunistického režimu neměly zastavit ani před Židovskou čtvrtí,“ připomněl Herzán dobu nedávno minulou.


Neblahého konce se třebíčská Židovská čtvrť naštěstí nedočkala. Správnost její záchrany a zapojení do organismu města potvrdil i historik Helmut Teufel: „Ghetto musí žít. Nesmí to být žádný židovský Disneyland,“ řekl.