Nezapomenutelné hity Karla Gotta a Beatles, melodie z filmů Růžový panter nebo 007 James Bond. To vše v podání trombónového kvarteta. Tento netradiční koncert se koná již zítra večer v pohostinství v Lipníku. Vystoupí na něm hudební těleso KM Quartet, ve kterém hrají mladí posluchači hudebních fakult. Koncert pořádá dvaadvacetiletý Tomáš Cafourek.

Proč koncert pořádáte právě v Lipníku? Žijete tam, nebo někde v okolí?

Ano, bydlím přímo v Lipníku, ale většinu času trávím v Brně, kde studuji na Hudební fakultě JAMU. V Lipníku došlo před nedávnem k rekonstrukci tamního pohostinství, které nyní vypadá moc hezky, takže myšlenka realizovat tam nějaký koncert přišla velmi rychle. ¨

Jaké byly první reakce? Vstřícnost a nadšení, nebo spíše opatrnost?

Co si pamatuji, nikdy se v Lipníku nic moc podobného nedělo. Opomenu-li takové ty tradiční lidové slavnosti jako pouť, masopust a jiné. Mám-li hovořit o reakci obyvatel, kterým je koncert určen, pravděpodobně se vše ukáže až v den koncertu. Doufám, ale že reakce budou příznivé, protože na přípravě jsem si dal opravdu záležet.

Zmínil jste se, že v regionu je kulturní život spíše v pozadí. Je tomu opravdu tak?

Z mého naprosto subjektivního pohledu na věc je skutečně kulturní život v našem regionu spíše v pozadí. Nemám nic proti sportovním aktivitám, ale myslím, že sportovní život má převahu. Nechci mluvit zrovna skepticky, ale kromě již zmiňovaných tradičních lidových slavností a tanečních zábav, kterých je hojně, postrádám jakékoliv byť jen pasivní kulturní vyžití.

Tento koncert by měl být takovou první vlaštovkou, která by mohla přinést jiné časy, myslím tím další koncerty hudby trochu jiného ražení. Akce typu tanečních zábav mi osobně připadají ve své podstatě velmi podobné, i když jdete třeba pokaždé na jinou kapelu. Můžete se tam pobavit, seznámit se s novými lidmi, zatančit si, ale pořád je to stejné a nic nového vám to nepřinese. Velké díky Petru Dvorskému za jeho Mezinárodní hudební festival v Jaroměřicích nad Rokytnou.

Už jste někdy podobný koncert někde pořádal? Pokud bude mít ohlas, budete jej opakovat?

S realizací různých kulturních akcí mám již jisté zkušenosti. Mezi ty nejvýznamnější bych zmínil brněnské uvedení opery Coronide Víta Zouhara v rámci Brněnské muzejní noci a opery Figarova svatba W. A. Mozarta v Divadle Reduta. Z trochu jiného soudku je to melodicko rockový a metalový festival Power Metal Blast v Brně, jehož zatím poslední ročník proběhl minulý rok v prosinci.

Pokud budou reakce příznivé, určitě budu chtít s pořádáním podobných akcí v našem regionu pokračovat. Nerad bych se soustředil jen na Lipník a jeho okolí. Je u nás spousta zajímavých míst, kde lze uskutečnit nějaký pěkný koncert, nebo dokonce i menší operu a jiné. Jaroměřický zámek je toho jen důkazem a v mé hlavě se začíná rodit další nápad právě pro toto krásné místo.

Dramaturgie je, pokud dobře chápu, volena tak, aby byla přístupná co nejširší skupině obyvatel. Je něco, co různorodý repertoár spojuje? Z čeho jste vycházel při výběru skladeb?

Většina klasických koncertů je halena do velmi seriózního hávu a to může být pro mnohé spíše odpudivé. Tenhle koncert by měl být jiný. Klasické nástroje ano, klasická dramaturgie však nikoliv. Dramaturgii jste pochopil velmi správně. Už jste někdy slyšel hrát známé filmové melodie nebo legendární hity jen trombóny? Přijďte se podívat do Lipníka.

Myslím, že každá dramaturgie by měla být něčím spojená, měla by mít alespoň slabou nitku, která jednotlivé skladby v programu prováže. V mém případě to jsou právě všem známé skladby, se kterými se ale běžně nestkáte v živém provedení. Trombónové kvarteto, které na koncertě vystoupí, ve svém repertoáru disponuje velkým množstvím podobných skladeb. Jednoduše jsem si vybral ty, které se mi líbí a které by se mohly líbit i ostatním.

Co vy sám posloucháte?

Já osobně mám v hudbě dvě velké lásky, a sice klasickou hudbu a melodicko metalovou. Divné že? Paradoxní na tom je ale to, že pokud dojde ke spojení těchto dvou žánrů, výsledek zní opravdu obdivuhodně a dokáže člověku dobít mnoho energie. Vzpomenul bych třeba finské NIGHTWISH, italské RHAPSODY OF FIRE nebo americké KAMELOT. Mám rád náročnější progresivní hudbu, která rozvíjí více než jednu myšlenku nebo dokonce i celý příběh a chce svému posluchači něco sdělit.