Doslova na každém kroku nacházejí zajímavé předměty. Asi někdy v první třetině 19. století totiž dali majitelé zámku průchod zasypat, a to také materiálem ze středověkých odpadních jam.

Dosud nikdo neví, z kterého století vlastně dlažba složená z takzvaných kočičích hlav pochází. „Zatím máme jisté doklady o tom, kdy dlažba skončila svou funkci,“ řekl archeolog Milan Vokáč. „Našli jsme dvě mince. Jedna pochází z roku 1800, druhá z roku 1812. Jsou to krejcary Františka I. Habsburského. V první třetině 19. století přestali stezku používat a byla zasypána dvoumetrovým souvrstvím,“ shrnul Vokáč dosud známá fakta.

Archeologové předpokládali, že na povrchu dlažby objeví nějaké datovací předměty. Zatím se však nepodařilo vykopat ani jeden keramický zlomek, který by byl přímo v dlažbě, ve spárách nebo pod dlažbou. Zato násep nad stezkou je bohatým materiálem. Nejcennější je zemina šedavé barvy, která leží prvních dvacet centimetrů nad kameny.

Odpad z kuchyně

„Jílovitá vrstva obsahuje velké množství běžného kuchyňského odpadu – úlomky nádob, kostí a kachlů. Problém je, že tyto kousky pocházejí z daleko starší doby, než když byly se zeminou nasypány na dlažbu. Část té vrstvy byla přivezena odněkud, kde byla odpadní jáma a část byla vykopána někde úplně jinde,“ popsal Vokáč.

Mezi zajímavými kousky, které tým zatím objevil, patří například alchymistický tyglík ve tvaru kozí hlavy, zlomek hrncovité nádoby s rádélkem nebo jezdecká ostruha. Cennou vykopávkou je i jedlový trámek s několika hřeby: „Pochází z opevnění. Přes hradby byly usazené dřevěné fošny, po kterých chodili. Podle mě je to podobné jako u syrských křižáckých hradů. Kdyby útočili ze strany, mohli na ně lít propadlištěm smolu,“ řekl archeolog Jan Knotek.

Čím je zajímavá čerstvě vykopaná zemina z odpadních jam? Má typický zvláštní pach. „Přivoňte si k tomu, opravdu to doporučuji. Je to nezaměnitelný pach čerstvě vykopaných středověkých sídlištních vrstev,“ vyzval novináře archeolog Milan Vokáč. Je to prý díky reakci různých organických zbytků a železa.