Podle předběžných odhadů jsou staré 15 až 30 tisíc let. Fosílie se budou zkoumat na specializovaném pracovišti v polské Poznani. Pokud se jejich stáří prokáže, bude to jedinečný nález na celé Vysočině.


„Kosti našel amatérský archeolog v roklině, kde se v 50. letech těžila hlína,“ přiblížil místo jedinečného nálezu archeolog Muzea Vysočiny Milan Vokáč.
„Udělal tu nejlepší věc, co mohl. Nechal fosilní kost divokého koně trčet ze stěny. Díky tomu jsme pak mohli stěnu začistit a zjistit, v jaké vrstvě se nacházela. To je úplně úžasné,“ neskrýval nadšení Vokáč.


Kosti ohlodali vlci


Kosterní pozůstatky zvířat od Ptáčova pocházejí z doby ledové, kdy lidé žili v době kamenné. Nejzajímavější z nalezených kusů je vedle deseticentimetrového úlomku mamutí kosti také holenní kost koně a lopatka ze soba. Všechny ležely ve vrstvě hlíny dva až tři metry pod povrchem. Některé z nich byly ohlodané od vlků. Archeologové je vyfotili a zakreslili tak, jak ležely v hlinité stěně.


„Nejzajímavější a největší otázkou zůstává, zda se jednalo o kosti náhodně uhynulých zvířat, které sem byly spláchnuty nebo zatáhnuty divokou zvěří,“ přemýšlel archeolog Vokáč.
„Možná zde poblíž byly stanice lovců, sběračů a rybářů,“ doplnil. Pozůstatky člověka se ale u Ptáčova zatím nenašly. Z nebližšího okolí prý máme doklady o pobytu lidí ze starší doby kamenné. Problém ale je, že ptáčovské kosti by měly být o několik tisíc let starší.


Fosilní kosti nyní zkoumá doktorka Miriam Fryšáková-Nývltová z Archeologického ústavu Akademie věd. Z Brna pak poputují do polské Poznaně.


V Poznani určí stáří


Pomocí radiokarbonové metody tam vědci určí jejich stáří. Pokud se prokáže předpoklad 15 až 30 tisíc let, půjde o jedinečný nález v kraji Vysočina. Je to období typické pro lovce mamutů.


Podle archeologa Vokáče byla krajina v době ledové pokryta na planinách Třebíčska tundrou nebo stepí, tu a tam s roztroušenými menšími lesíky. Mezi nimi se proháněla stáda velkých savců. V nejvyšších částech Vysočiny byl povrch pravděpodobně otevřený a pustý. Odtud vítr vyfoukával hlínu, která se usazovala na závětrných svazích. Rokle u Ptáčova byla tehdy skalnatá. Během tisíců let pak vítr zavál její svahy několikametrovou vrstvou písku a hlíny. Ve 20. století se potom na těchto místech těžila cihlářská hlína.


Pravěcí lovci žili jako prérijní indiáni


Život lovců mamutů v době ledové by se dal přirovnat ke způsobu života prérijních indiánů. Jako obydlí jim asi sloužily stany. Specializovali se na lov stádových zvířat. Oproti původním teoriím však lovili velké a nebezpečné mamuty spíše zřídka.


„Skolení mamuta bylo pro ně asi prestižní záležitostí. Podíleli se na něm pravděpodobně nejzkušenější lovci,“ vysvětlil Milan Vokáč.


Podle slov Milana Vokáče máme na Třebíčsku doložen pobyt lidí z nástupu člověka moderního typu, tedy před asi 40 tisíci lety. Poměrně bohaté jsou prý také nálezy z období 8 až 10 tisíc let před naším letopočtem.


Artefakty z období takzvaných lovců mamutů před 10 až 30 tisíci lety nemáme v našem regionu vůbec. Ani v hliništi u Ptáčova nedaleko Třebíče zatím nikdo kostry lidí nebo pozůstatky činnosti člověka nenašel. Stačilo by objevit například uhlíky nebo kumulace kamenů. Velká lovecká sídliště na jižní Moravě leží totiž poměrně nedaleko.