VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Turisty překvapí i méně známé památky

Vysočina – Zeptáte-li se obyvatel Vysočiny na nejznámější památky v jejich okolí, napadne je pravděpodobně Telč, Třebíč, Žďár nad Sázavou, které vábí turisty na památky z prestižního seznamu světového kulturního dědictví Unesco, nebo například Jaroměřice nad Rokytnou, Náměšť nad Oslavou, Lipnice nad Sázavou či třeba Kámen se svými známými a navštěvovanými hrady.

3.8.2015
SDÍLEJ:

Jedním z nepříliš známých skvostů Vysočiny je zámek v Polici, ležící v jižním cípu Vysočiny. Foto: Deník/archiv

Nejen prázdninovým návštěvníkům však Vysočina nabízí i řadu dalších možností. Památek, výjimečných expozic a dalších neobvyklých lákadel je však na Vysočině mnohem více. Hrad, zámek, tvrz nebo muzeum má každé městečko. „Na Vysočině je celá řada památek a turistických cílů, které nejsou o nic méně zajímavé, než ty nejznámější. Navíc tam obvykle bývá méně lidí, což je příjemné," říká Tomáš Čihák, ředitel krajské organizace Vysočina Tourism.

Jedním z takových míst je třeba Brtnice na Jihlavsku. V městečku na trase mezi dvěma největšími městy Vysočiny zastavovali zpravidla jen příznivci moderního designu a architektury, kteří navštívili expozici proslaveného rodáka Josefa Hoffmanna, v posledních letech však opět láká i zdejší zámek. „Náš zámek sice nemá dlouhou návštěvnickou historii, ale zájem lidí o něj roste," říká Lukáš Kružík, ředitel společnosti Zámek Brtnice.

Zámek byl už před téměř šesti desítkami let prohlášen kulturní památkou, po desítkách let hospodaření socialistických podniků a soudních tahanic je ale ve špatném stavu a na obnovu nejsou peníze.

Stále však zůstává výraznou dominantou městečka; před několika lety se zde začalo opět provázet, nyní zde mohou návštěvníci vidět i unikátní výstavu o historii morových ran či navštívit některou z řady akcí. „V hlavní turistické sezoně máme otevřeno denně, tedy i v pondělí," doplnil Kružík.

Perly na jihu

Nepříliš známé zámky, které však určitě stojí za to vidět, byly nedávno otevřeny návštěvníkům také na jihu Třebíčska. Zámek v Jemnici charakterizují prvky takzvaného pseudobaroka. Poslední podobu mu zachoval rod Pallaviciniů, kteří zámek před konfiskací v roce 1945 vlastnili. Poté se však do zámku nastěhovala armáda a objekt chátral. Zámek se v posledních letech pozvolna rekonstruuje, v nájmu od města jej má Řád křížovníků s červeným srdcem – Cyriaci, který chce z objektu vybudovat sanatorium pro válečné veterány. Dosud se podařilo opravit část přízemí, kde je od května do konce října zpřístupněno muzeum válečných předmětů a expozice Naše ženy bojující.
Jen pár kilometrů na jih od Jemnice leží vesnice Police. Zdejší zámek vznikl na místě opevnění zemské hranice. K vidění jsou zde kvalitní štukové výzdoby stropů, části původního vybavení a mimo jiné i zcela zachovaná a neporušená zámecká kaple z osmnáctého století. Součástí zámku je i vyhlídková pětipatrová hranolová věž. Goticko – renesanční zámek patří k nejvýznamnějším a nejvzácnějším památkám tohoto stylu v zemi.

Polický zámek je o prázdninách otevřen od úterý do neděle, prohlídky začínají každou hodinu po deváté. Vloni zámek navštívilo pět tisíc lidí.

Kostnice i zahrada

Kromě zajímavých a opomíjených historických staveb lze na Vysočině vidět na příklad i obdobu proslulé kostnice v Sedleci u Kutné Hory. V Nížkově na Žďársku jsou uloženy kosterní pozůstatky pěti až osmi tisíc lidí. Spočívají zde hlavně kosti vojáků, ale také i místních, kteří zahynuli v okolí Nížkova v polovině osmnáctého století.

Kostnici nechal na počátku osmnáctého století postavit polenský děkan Jan Haberlandt. V roce 1740 byl v Nížkově kvůli válce o habsburské dědictví zřízen vojenský lazaret. V něm skončili nejenom císařští, ale i francouzští, bavorští či ruští vojáci. Vypukla zde však epidemie a nemoc zabila velké množství vojáků i obyvatel. Podle pověsti jejich kosti spolu s ostatky obětí sedmileté války v letech 1756 – 1763 do kostnice narovnal slepý mládenec.

Nížkovská kostnice je bez průvodce, zájemci si mohou návštěvu individuálně domluvit na faře nebo na obecním úřadě. Vstupné se nevybírá, návštěvníci však mohou vhodit do pokladničky dobrovolné dary.

Ti, kdo se vypraví za přírodou Žďárských vrchů, by si neměli nechat ujít ani oázu japonské kultury na Vysočině. Japonskou zahradu začal ve Sněžném před dvěma desítkami let budovat Pavel Šimon. „Celá zahrada je koncipována v duchu buddhistických a šintoistických tradic. Dělí se na suchou část, která představuje horskou scenérii, a část mokrou," popsal japonskou zahradu její tvůrce.

Mezi množstvím kamenů, které celou zahradu dotvářejí, jsou i několikatunové balvany. Celý pozemek ohraničují kamenné zdi, postavené jako drak Pratonda v suché části a dračice Klotilda v části mokré.

Specifické jsou pro japonskou zahradu bonsaje, které si mohou návštěvníci i zakoupit. Každoročně pořádají na podzim Šimonovi Bonsajové kochání, letos na konci října proběhne již devátý ročník.

Zahrada je ve školním roce otevřena od pondělí do pátku od patnácti do devatenácti hodin, o víkendu a o prázdninách vždy od devíti do devatenácti hodin. Vstupné je dobrovolné.

Rekordy i humor

Návštěvníci, kteří mají rádi humor a nadsázku, se na Vysočině cítí asi nejlépe na Pelhřimovsku. Navštívit mohou Muzeum rekordů a kuriozit nebo síň slávy bratrů Lipských v Pelhřimově, nebo třeba muzeum, věnované postavě Hliníka z filmu Marečku, podejte mi pero v Humpolci.

Hliníkárium najdete v humpoleckém infocentru. Jsou zde nejen pohledy, školní tabuli a na stěnách hlášky z filmu. Posadit se můžete i do kina a pustit si ukázky z filmu Marečku, podejte mi pero. Na památku si můžete zakoupit tričko Hliník se odstěhoval do Humpolce!, nebo Marečkovo pero.

Velmi vtipné je i malé muzeum, věnované dílu tentokrát skutečného buditele a vynálezce Jakuba Hrona v Metánově nedaleko Kamenice nad Lipou. Osvětový spolek Jakuba Hrona zde ve spolupráci s radnicí v Častrově založil Muzeum profesora Jakuba Hrona Metánovského. Návštěvníci se mohou seznámit se životem zneuznaného badatele, s jeho vynálezy a publikacemi.

Expozice představuje svérázný svět a vynálezy místního rodáka učitele Jakuba Hrona. Ten se na sklonku předminulého a na začátku minulého století rozhodl prorazit ve společenských i v přírodních vědách, ale většinou se setkával pouze s nezdary. Nejznámějším Hronovým vynálezem tak zůstává buňát čili kalamář nezkotitelný. Patentovaný vynález z roku 1891 zdobil i psací stůl Karla Čapka. Muzeum najdete v budově bývalé školy.

Autor: Redakce

3.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Mladíci sestřelili Znojemské Orly

Ilustrační fotografie.

Mladá řidička byla pod vlivem drog

Sexuolog Weiss půjde k soudu v říjnu. Hrozí mu trest až šest let vězení

Pelhřimov – Až šest let vězení hrozí sexuologovi Petru Weissovi z Prahy za to, že loni v září podle policie způsobil na Pelhřimovsku dopravní nehodu, při níž zemřeli dva lidé, a jeden byl vážně zraněn. Dvaašedesátiletý lékař tehdy vyvázl s lehkým zraněním. Policie nakonec dospěla k závěru, že Weiss se před nehodou nevěnoval řízení a jel příliš rychle. Vyšetřování bylo ukončeno a spis už je i s podanou obžalobou u Okresního soudu v Pelhřimově.

Slavnosti Tří kápí nabídnou hudbu, průvod či ohňostroj

Třebíč - I letos budou Třebíčští oslavovat bohatou historii svého města. Od pátku až do neděle se zde bude konat čtrnáctý ročník kulturně-společenské akce Slavnosti Tří kápí.

Květinová výstava se stěhuje ze školy na obecní úřad

Vladislav – Tradice květinových výstav je s Vladislaví spjatá. Trvá již od roku 2000, kdy výstavy začali pořádat členové místní organizace českého zahrádkářského svazu. Většinou zahrádkáři připravují dvě výstavy, jednu na jaře a druhou v létě.

Velká cena města Třebíče se poběží už po pětatřicáté

Třebíč – Rok se s rokem sešel a jeden z nejtěžších atletických závodů opět klepe na dveře. Velká cena města Třebíče má v sobotu na programu už 35. ročník. Tradiční závod vznikl ještě za okupace, v padesátých letech administrativně zrušený a v devadesátých znovu obnovený. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení