Zaměstnanci Denního rehabilitačního stacionáře v třebíčské ulici Družstevní pečují o dvacítku dětských klientů. Přibližně polovina kuřátek, jak se oddělení nazývá, je ale mimoměstských. Třebíč jako zřizovatel hradí provoz, mzdy a z většiny také poskytované služby. Náklady na péči o jednoho klienta ale podle třebíčské místostarostky Marie Černé jsou až sto tisíc korun.  „Už v loňském roce jsme proto oslovili obce, jejichž občané stacionář navštěvují, zda by nějakou částkou nepřispěly. Některé reagovaly, jedna dala i deset tisíc, další méně. Předem jsme ale věděli, že obec se sto obyvateli nemůže přispět sto tisíci," připustila.

Důkazem toho je ani ne stohlavý Třesov. Tamní zastupitelé uvolnili na minulý školní rok pět tisíc korun. „Jde to na dobrou věc, tak proč nepřispět alespoň málem," řekl starosta Karel Krčál. Jedním dechem ale dodal, že hradit celkové náklady za klienta je pro třesovský rozpočet nereálné. Podobnou částkou loni přispěl také Rudíkov. Podle starostky Jany Nožičkové nejde o sumu, která by obec zatížila a zároveň stacionáři nepomohla. „Sto tisíc je ale částka podstatně vyšší. Takový příspěvek bychom museli opravdu pečlivě zvážit," řekla.

Zastupitelům obcí dorazí žádost letos znovu, město navíc požádalo o finanční podporu Kraj Vysočina. „Denní rehabilitační stacionář pro děti je jediným takovým zařízením v našem okresu. Je to unikátní služba v sociální oblasti, protože děti tam nejsou jen na přečkání dne, ale skutečně se s nimi pracuje. Kraj by také mohl přihlédnout k tomu, že stacionář nemá pouze městskou, ale prokazatelně i regionální působnost," poznamenala Černá.

Kraj sice připouští výjimečnost zařízení i jeho nelehkou finanční situaci, podle radního pro oblast sociálních věcí Petra Krčála by se ale prostředky v krajském rozpočtu hledaly nyní obtížně. „Vzhledem k tomu jsme zahájili jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí o možném navýšení dotace pro tento stacionář," řekl s tím, že jasno by mělo být už během příštího týdne.