Samosprávě se totiž naskytla možnost požádat o velkou dotaci z Evropské unie. Ve hře je celých 60 milionů korun, možná až 100. „Máme několik námětů. Může tam být něco na způsob IQ centra nebo třeba muzeum technického rázu. Spektrum možností je docela široké,“ přiblížil svoje představy starosta města Ivo Uher.

Zámecké křídlo vlastní město. Skrze ně vede z ulice 9. května hlavní přístup k bazilice svatého Prokopa a do celého zámeckého areálu. Před několika lety plánovala radnice zrekonstruovat historické prostory v rámci projektu Bono Publico. „Ten projekt jsem zdědil, neměl jsem z toho žádnou velkou radost,“ svěřil se starosta Uher. Účelové spojení zámeckých prostor v Třebíči a v Budišově do jedné stavební akce prosadila radnice pod vedením Miloše Maška. Několik lidí zainteresovaných do projektu se pak ocitlo ve vazbě. Kvůli časovému skluzu nakonec Třebíč z Bono Publico vystoupila. „Nebylo to tehdy jednoduché rozhodnutí, ale podle mě jediné správně,“ vysvětlil starosta Ivo Uher.


Budišov je dosud členem společnosti Bono Publico. Tamní zámek využívalo a dosud využívá pro své zoologické expozice Moravské zemské muzeum. Podle slov starosty Petra Piňose se městys dohodl s muzeem na pokračování smlouvy. O dalších krocích do budoucna rozhodnou zastupitelé.


V zámeckém křídle v Třebíči měl být podle původních plánů především hostel a některé expozice z Muzea Vysočiny. Dnes jsou možnosti široké. „Mělo by to být něco přístupného mladé generaci, třeba nějaké interaktivní modely,“ doplnil nápady starosty Uhra vedoucí oddělení rozvoje Bedřich Mozor. Podle něj může být v budově i expozice zaměřená na Třebíčsko, ale musí být pojata novým, netradičním způsobem.


„Je reálná šance, že bychom mohli dosáhnout na peníze ,“ vyjádřil se optimisticky starosta Uher. Kraj prý bude souběžně žádat o dotaci na rekonstrukci hlavní části zámku.


Na změnu projektu má nyní město k dispozici šest měsíců. „Je potřeba toho využít a zkusit to stihnout,“ prohlásil Bedřich Mozor.