Je tedy zřejmé, že vzepřít se státní moci či zlovůli se vyplatí. A že v některých případech je to dokonce nutné. Stát totiž skutečně nelze řídit jako firmu podle rovnice snižování nákladů rovná se úspora. „Stát, to je především služba lidem. Za to, že občané jsou povinni platit daně, je stát povinen poskytovat kvalifikované veřejné a dostupné služby," shodují se starostové.

Zrušení 23 územních pracovišť napříč republikou oznámila Finanční správa jako konečné rozhodnutí bez předchozí konzultace s obcemi.

„Finančních úřadů stejného typu, jako je Telč, Pacov a Náměšť, je celkem 108. Z oněch 108 vybrali 23. Když jsem se ptal, co bude s těmi zbývajícími, řekli, nevíme. Počkáme prý dva roky, a pak uvidíme. Žádná koncepce v tom nebyla," popisuje senátor Miloš Vystrčil, který signatáře petice „Máme toho dost" a starosty zmíněných tří měst podpořil.

O nekoncepčním a nekoordinovaném postupu státních orgánů hovoří i starosta Telče Roman Fabeš: „Byla to poslední kapka. Zásahů státu je spousta. Do území čím dál více zasahují změny různých ministerstev, které nejsou koordinované. V Telči se to týká ještě katastrálního úřadu, který má být letos zrušen. Jednalo se o poštách. Roky předtím se zase řešily sociální věci. Každé ministerstvo si to dělá podle svého. A nikdo to nezastřešuje, mělo by to přitom dělat ministerstvo vnitra. Náš záměr byl upozornit na situaci a dokopat orgány státní správy, aby dokončily reformu státní správy. A konečně řekly, zda budou fungovat staré okresy, nebo nové obce s rozšířenou působností a podle čeho se bude státní správa řídit," popisuje starosta Fabeš.

Jeho kolega z Pacova Lukáš Vlček se přidává: „Vadí nám nekoordinované zásahy, kdy nikoho nezajímá dopad na společnost jako takovou. Jde o jednostranný pohled jednoho ministerstva. Oni si vyřeší potenciální úsporu, která je často pouze nominální a ne reálná. Ale už neřeší to, co občan zaplatí, co společnost musí vynaložit navíc. Musí často vynaložit několikanásobně více, než kolik stát uspoří," říká.

Ráno a večer

Pokud by se územní pracoviště finančních úřadů zavřela, lidé by byli nuceni jezdit podávat daňová přiznání do okresních měst. Znamená to najet pětadvacet a více kilometrů navíc a ztrátu času. „Pokud nemáte automobil, je to výlet na celý den. Do okresního města jede jeden autobus ráno, druhý večer," poukazuje Lukáš Vlček.

Finanční úřady se po dohodě ministra financí Andreje Babiše s předsedou Svazu měst a obcí Františkem Luklem rušit nebudou. Do konce září se má Finanční správa s dotčenými obcemi dohodnout na využití prostor a podrobnostech provozu. Úřady tedy ve městech zůstanou, ale přestěhují se zřejmě do jiných budov, aby se něco ušetřilo. Finanční správa chtěla zrušením poboček ušetřit 100 milionů korun.

„Zřejmě to dopadne tak, že budou ve městech za symbolické nájemné. Oni ušetří, my jim je dáme za hubičku. Vždy to skončí na obci a ta, aby službu zachovala, uhne. Řeší se tak pošty, police. Proč bychom ale měli státu něco dávat, když se takto chová? Děláme za stát čím dál víc činností a on nás za to čím dál víc tepe a dává nám na to čím dál míň peněz," pohoršuje se telčský starosta Fabeš.

Vývoj chtějí starostové i nadále pozorně hlídat. Svůj společný úspěch o zachování jedné ze státních služeb v malých městech přisuzují týmové práci a podpoře, kterou nalezli u poslanců a Svazu měst a obcí. „Kdyby naše bitva za služby pro občana byla jen bitvou 23 starostů, kdyby se nám nedostalo zastřešení ze strany senátora Vystrčila, kdyby nám nepomohl pan hejtman Běhounek a pan poslanec Zahradníček, kdyby se to díky našim zástupcům nedostalo do vrcholných pater politiky, tak se nad námi zavřela voda," zdůrazňuje starosta Náměště nad Oslavou Vladimír Měrka.

Rušení 23 územních pracovišť finančních úřadů by se podle údajů senátora Miloše Vystrčila dotklo 420 tisíc lidí.