Předškolák jako každý jiný, jen jeho kůže je tmavší než pleť většiny přátel ve školce.
Jiří Filo je jedním z mála třebíčských Romů, jehož rodiče do školky přihlásili. V duchu romské kultury totiž do zaměstnání chodí jen muži, ženy se doma starají o své děti.

Filovi se rozhodli jinak. „Chceme, aby náš syn uměl dobře česky. To je pro nás nejdůležitější," říká maminka Andrea Filová. „Pocházím z učitelské rodiny, vím, jak je důležité, aby se děti zařadily do běžného kolektivu. A Jirka je ve školce spokojený," dodává tatínek Jiří Jašek.
Právě neznalost českého jazyka a špatná adaptace v majoritním kolektivu bývá pro romské děti velkým úskalím na základních školách. Řada z nich už na prvním stupni propadá nebo přechází do speciálních škol. V Třebíči chtějí tenhle problém řešit.

„Motivujeme rodiče, aby své potomky zařadili do mateřských školek. Děti běžně tráví čas jen mezi svými, ve školce je to přinutí komunikovat v češtině,“ konstatovala Lucie Vetchá, vedoucí Romského centra při třebíčské Oblastní charitě. Malí Romové by si navíc před zahájením povinné školní docházky zvykli na pevná pravidla. „Většina z nich má problém v danou hodinu přijít a odejít a taky zařadit se do kolektivní práce,“ uvedla Vetchá.

Změnu by nastolil zákon
Třebíčské rodiny zatím dávají přednost zmíněnému Romskému centru. V jeho evidenci je nyní 18 dětí, pravidelně dochází polovina. Vedle her procvičují správnou výslovnost, hrubou motoriku, grafomotoriku a jiné nutnosti pro zvládnutí výuky ve škole. „Nemají základ z domu, ale jsou šikovné a rychle se učí,“ pochválila své svěřence vedoucí centra.

Přesto by ty pěti, šestileté raději viděla ve školce. „My tvoříme přechod mezi rodinou a mateřskou školou. Máme tu děti od dvou let, není možné se všemi důkladně pracovat,“ řekla Lucie Vetchá. Už při přijetí dítěte, kdy se ve spolupráci s rodiči sestavuje individuální plán, proto pracovníci centra rodinám doporučují podat časem přihlášku do školky. „Pokud ovšem nebude předškolní vzdělávání uzákoněno, nikdy nebude docházka stoprocentní,“ zmínila Vetchá. Důvodem je podle ní právě romská kultura, v níž je pro matky přirozené mít děti doma a na vzdělání se neklade zásadní důraz.

Druhořadým důvodem jsou peníze, které se za školku platí.
Vzdělání romských dětí by podpořil i vznik přípravných tříd při základních školách. „Naučí se tam například přezouvat, mýt si pravidelně ruce nebo se soustředit,“ říká ředitelka Vládní rady pro záležitosti romské komunity Radka Soukupová. Spolu se zvládnutím češtiny pak mají děti větší šanci ve škole uspět.

Podle sociologických průzkumů totiž ve speciálních školách, určených především fyzicky či mentálně handicapovaným, končí 75 procent romských dětí.