VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Restaurátor spojuje minulost s budoucností

Jaroměřice nad Rokytnou - Zaklapne-li za vámi zámek dveří restaurátorské dílny Aloise Zlatušky z Jaroměřic nad Rokytnou, ocitnete se ve ztichlém světě umění a krásného, pro laika snad i tajemného řemesla.

20.11.2008
SDÍLEJ:

Alois Zlatuška.Foto:

Vzdáleně sem zaznívá hluk z náměstí, který ale není těžké nevnímat. Charismatický muž, který se své milované profesi věnuje téměř čtyřicet let, tu pracuje na obnově iluzivní fasády jaroměřického zámku a připravuje se na restaurování některých dalších prostor zámeckého interiéru jako je Sala Terrena.


Zdá se, že práce restaurátora je svět ponořený sám do sebe, vyžadující maximální soustředění a velkou míru znalostí a osobní kázně. Alois Zlatuška je znám především na Znojemsku restaurací maleb na vranovském zámku nebo malířskou rekonstrukcí secesní kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Oslnovicích. Opakovaně také působil na Bítově. Tím však výčet jeho uměleckých počinů zdaleka nekončí. Působil také na Pražském hradě, Lichtenštejnském paláci, Arcibiskupském paláci, pražském magistrátu a i na Rudolfinu. Menší řemeslné práce prováděl i v zahraničí na ambasádách v Moskvě, Vídni, Bukurešti Bělehradě či v Madridu. Při ohlédnutí za takovou řádkou míst a vykonané práce je na místě otázka, co jej vůbec přivedlo k této krásné a náročné profesi.


„Po maturitě jsem pracoval jako propagační výtvarník, ale byl jsem z politických důvodů v roce 1969 propuštěn. V tomto období pak bylo docela těžké najít odpovídající práci vzhledem k okolnostem, za kterých k mému propuštění došlo. Začal jsem tedy brigádně pracovat na fasádě jaroměřického zámku, kde jsem se setkal s restaurátory z Brna a toto setkání ve mně vzbudilo první zájem. Později jsem pracoval pod hlavičkou brněnského Ústavu památkové péče v tzv. konzervačních dílnách. Mým prvním místem byl zámek v Lysicích. Po roce 1989 jsem se podílel na vzniku společnosti ARTES zabývající se restaurátorskou činností, ale brzy jsem se osamostatnil. Tomu předcházela nutnost získání tzv. restaurátorské licence. Mou specializací se stala nástěnná malba 18. – 20. století.“


Na začátku je průzkum


Většina laické veřejnosti nemá představu, co všechno restaurátorská práce obnáší. „Není to jen o vlastní umělecké či řemeslné práci,“ upřesňuje Zlatuška. „Restaurátor musí vypracovat tzv. restaurátorský záměr ke každému projektu, na kterém se chystá pracovat. Začíná vždy sondážním průzkumem, kdy se zjišťují jednotlivé vrstvy případných maleb. Ty se čistí štětcem, škrabkou nebo třeba i skalpelem, ale také odsáváním. Pokud je třeba upravují se různé defekty tmelem a teprve potom se přistupuje k vlastní opravě dekorativní nástěnné malby. Průběh celého postupu se fotograficky dokumentuje a po skončení práce je nutné znovu sepsat restaurátorskou zprávu. To vše se děje samozřejmě se souhlasem Národního památkového ústavu.“


Na otázku, na která místa rád vzpomíná, uvádí, že takových míst je víc, ale potom přece jen zmiňuje Boskovice a Buchlovice. A právě na těchto zámcích se věnoval také vlastní výtvarné činnosti. Inspirací jeho maleb byla díla některých starých mistrů, ale také a především Jaroměřice, které maloval jako vzpomínku – intuitivně, jak je vnímal ve svém nitru.V roce 1989 uspořádal z těchto děl výstavu.


Malebnost místa se vytráci


„Jsem jaroměřický rodák a město mám rád, jen mě mrzí, že chybí prostředky k jeho zvelebení a že mnohde ztrácejí svou malebnost. Dnešní svět je konzumní, hektický a zrychluje své tempo, že člověk pak ani nevnímá ztrátu ducha míst, která kdysi bývala výrazným prvkem ve tváři městečka.“ S lehkým úsměvem pak ale dodává, že díky své profesi má samozřejmě kritičtější pohled.


Možná se vrátím


„Dnes už na vlastní tvorbu nemám tolik času. Práce na volné noze vyžaduje velké pracovní nasazení a tím i více času. Ale možná se k ní jednou vrátím,“ připouští a lehce krčí rameny. Pak ale dodává: „Víte, kdysi v mládí jsem hodně chtěl malovat, ale měl jsem pocit, že to není tak dobré, abych byl sám se sebou spokojený. Možná jsem to vzdal brzy, ale to už se dnes nedozvím,“ říká s úsměvem.


Jedno však jisté je, že za panem Zlatuškou je jeho pečlivá práce vidět, že za něj mluví a vypovídá o jeho dovednosti, lásce k umění a historii. Že svým umem zachraňuje cenné hodnoty pro další generace a stává se tak důležitým pojítkem mezi minulostí a budoucností.

YVETTA KREJČOVÁ

20.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Hanáci vyhráli také odvetu v Jihlavě

Ilustrační foto

Vražda mezi cizinci: Došlo k ní na ubytovně v Humpolci

Požár zastavil výrobu v Kronospanu. Firma tvrdí, že šlo o zkrat

Jihlava – Více než deset milionů korun. Taková je bilance sobotního rozsáhlého požáru v jihlavské společnosti Kronospan v ulici Na Hranici v Jihlavě-Bedřichově. Hořela hala, ve které se zpracovávají OSB desky, dokonce musel být vyhlášen třetí stupeň požárního poplachu. Oheň proto na několik dní odstavil výrobu ve firmě.

Děti si ve žďárském parku hrají v balících slámy

Žďár nad Sázavou - Na šest desítek balíků ze slámy tvoří bludiště na okraji žďárského parku Farská humna. Dočasnou venkovní hernu pro děti tam vybudoval žďárský výtvarník Michal Olšiak.

Sáblíková bude pokračovat i po Pchjongčchangu

Žďár nad Sázavou – Odchod do sportovního důchodu? Ale kdeže. Láska ke sportu zvítězila. Martina Sáblíková přehodnotila své plány po olympijských hrách v Pchjongčchangu a hodlá se na dlouhém oválu se svými konkurentkami potkávat i nadále. Její fanoušci tak mohou mít radost.

Začíná vojenské cvičení. Piloti budou létat od rána do noci

Náměšť nad Oslavou - Mezinárodní vojenské cvičení Ample Strike začíná. Uskuteční se od středy 23. srpna do úterý 12. září na základně vrtulníkového letectva u Náměště nad Oslavou a na dalších místech v zemi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení