Kvůli neustále se zvyšující ceně zemního plynu přejde spousta domácností letos na topení pevnými palivy. Jiní, pokud zůstanou u plynu a mají tu možnost, si budou v kamnech alespoň přitápět. Někteří i proto, že v ohni prostě shoří všechno.


„Já topím převážně dřevem, ale je jasné, že občas tam spálím i něco, co by se nemělo. Nějaký ten odpad, co se za ten rok nashromáždil. Jako asi každý,“ svěřil se šedesátiletý důchodce z obce na Třebíčsku.


„Kdo nemá peníze, v kamnech spálí vše, co hoří. Spalováním odpadu v kamnech se ale dostávají do vzduchu kyanidy, fenoly, dehty a mnoho jedovatých látek,“ řekla Deníku vedoucí jihlavského Ekoinfocentra pro Vysočinu Jana Kotoučková.


Číslo jedna je hnědé uhlí


Zvýšený zájem o pevná paliva zaznamenali například na Jihlavsku. „Je pravda, že kolik uhlí jsme před dvaceti lety prodali za měsíc, prodáme za rok. Ale za posledních pár let se lidé k uhlí vracejí,“ přiblížila Deníku náměstkyně Uhelných skladů Jihlava Miluše Kostelecká.


Naopak v Třebíčských uhelných skladech žádný dramatický rozdíl neregistrují. „U nás je to pořád stejné,“ odpověděla vedoucí objednávkové kanceláře Hana Jičínská.


Číslem jedna pro lidi, kteří topí v klasických kotlích na pevná paliva, je určitě hnědé uhlí. Potvrzuje to i Hana Jičínská: „Nejvíce se prodává hnědá kostka a brikety,“ řekla.


To se však příliš nelíbí ekologům. „Přitom dřevěné pelety mají výhřevnost vyšší než hnědé uhlí a minimálně zatěžují ovzduší,“ přimlouvá se za tento druh paliva ekoložka Kotoučková.


Možnost, jak ušetřit, se nabízí i u topení dřevem. Zde nejvíce uspoří drobní vlastníci lesních porostů, kteří si dřevo sami zpracují.
Dřevo někdy lze dokonce získat téměř zadarmo, spíše ale to méně kvalitní. Některá lesní družstva nabízí odpadové dřevo jen za odvoz. Nebo za pomoc v lese.

Ifno