V první jemnické houbařské expozici se sešly desítek hub, jedlých i nejedlých. Přineslo je asi deset lidí, kteří se do sbírání v sobotu zapojili. Vytvořili pestrou přehlídku. „Ne všechny houby pocházejí od Jemnice. Je tady opravdu sucho, takže třeba bratr přivezl některé až z Českokrumlovska," řekl Pavel Šimek.

Ten je jemnickým rodákem. Dnes přednáší na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici na Moravě a kromě toho je zahradním a krajinářským architektem. Zároveň je prostředníkem mezi houbařskou historií v Jemnici a současností. Byl totiž žákem Bohuslava Ježka, jemnického učitele přírodopisu, který jeho a další přivedl k práci s přírodou. „Pan Bohuslav Ježek byl vynikající člověk, který nás dokázal nadchnout a mnohé z nás přivedl k bádání. Jeho přínos je větší než regionální. Napsal totiž dvě knihy o vaření z hub," připomněl Pavel Šimek.

První z publikací s recepty i obecnými radami vyšla v roce 1971 a kromě jemnického pedagoga se na jejím vzniku podílel také lékárník Jan Vrbka z Moravských Budějovic. Druhá, už podstatně větší kniha, vyšla před pětadvaceti lety.

Bohuslav Ježek zemřel v roce 2003 v 83 letech.

Na počest první houbařské výstavy v Jemnici a také pro vzpomínku na Bohuslava Ježka nechalo vedení města v sobotu v zámeckém parku vysadit mladý platan. „Až se tady bude za sto let pořádat stá výstava hub, bude velký jak stodola," poznamenal Pavel Šimek.

První ročník se i přes sucho v lesích vydařil. Přispělo k tomu nejen nadšení místních, ale také Jaroslava Malého z Mělníka, který pro to vážil dalekou cestu do Jemnice. Říká si houbolog. „Nejsem totiž vystudovaným mykologem," vysvětlil.

Za úkol měl rozpoznat všechny vystavené houby. K některým přiřadil název okamžitě, k jiným si přivoněl. „Tahle by měla mít spermatický pach. V literatuře se uvádí i vůně hermelínu," popsal mechovku.

Poté rozeznal krásně žluté lišky, hřiby smrkové, dále takzvané kováře či babku.

Houby se od sebe lišily nejen vůní, ale také barvou a tvarem. Ne všechny vypadaly chutně, přesto podle Jaroslava Malého, který v Jemnici o houbách i přednášel, asi polovina z těch sesbíraných byla jedlých.

Potvrdil však, že letos se houbaři s plnými košíky z lesa vraceli jen sporadicky. „To, co se tady podařilo sesbírat, určitě pochází z vlhčích míst, kam tolik nemůže slunce. Už z auta, když jsem sem jel, je znát, že je velké sucho," poznamenal mělnický houbolog.