Stáří nejsou jen přibývající vrásky a šediny. Je to především ubývání sil, leckdy až do chvíle, kdy se člověk bez opory a péče neobejde. Právě to je důvod, proč mnozí senioři podzim života tráví v domově důchodců.

Na Třebíčsku jich slouží minimálně sedm. O lidi na odpočinku se tu stará zkušený personál, stačí jen získat volné místo a nastěhovat se. To ale není záležitostí jednoho týdne či měsíce. Všechny domovy jsou totiž plné, každý pořadník čítá více než stovku žádostí.

„Pro přijetí je potřeba podat žádost, pak se provádí šetření v rodině a žadatel se zařadí do registru. Jakmile se uvolní místo, vyzýváme k nástupu,“ uvádí ředitelka Domova pro seniory v Náměšti nad Oslavou Věra Bařinová. Podle jejích zkušeností čekací doba není v řádu několika let, jak se mnohdy uvádí.

Žadatele z Třebíčska, kteří mají přednost, se daří přijmout do jednoho roku, lidé z ostatních okresů kraje Vysočina získají místo většinou do dvou let. „Nejdéle si musí počkat obyvatelé jiných krajů, i více než dva roky,“ říká ředitelka.

Podobná situace je i v dalších domovech důchodců, z nichž tři jsou v Třebíči, po jednom v Myslibořicích, Moravských Budějovicích a Velkém Újezdu. „Z žádostí vybíráme ty nejvíc potřebné, kteří nemají příbuzné, nemají kam jít. Jejich počet rok od roku stoupá,“ potvrdil ředitel budějovického Domu svatého Antonína Ladislav Chloupek.