Podle předsedy místního okresního sdružení České lékařské komory Ivo Vermouska to v současné chvíli velký problém není. „Na Třebíčsku v poslední době došlo k určité generační výměně. Proto si nemyslím, že jde o zásadní problém," řekl Vermousek. Data, která pochází ze září loňského roku, nevidí dramaticky ani praktický lékař a předseda okresního sdružení praktických lékařů Boris Hronza. „Situace se průběžně mění k lepšímu, data již nejsou nejaktuálnější. V listopadu byla uzavřena jedna zcela nová smlouva, v dubnu se bude uzavírat další pro Předín a Opatov a na podzim bude střídat mladý lékař jednoho vesnického praktika. Brzy mají přibýt další dva mladí lékaři také přímo ve městě Třebíč. Situace se mění každým měsícem a průběžně dochází k obměně," popsal Hronza.

Generační výměna se daří také například v Okříškách. Tam odchází do důchodu praktik Jan Mika, který si za sebe našel náhradu. „Nejde jen o Okříšky, ale celý region okolních obcí. Kdyby tady doktor nebyl, tak by lidé museli jezdit do Třebíče. To je nesrovnatelné finančně i časově. Nehledě na to, že doktoři ve větších městech toho mají hodně a ne každý z nich bere nové klienty," těší starostu Zdeňka Ryšavého. Obtíže by však mohly přijít za několik let. „Je tady skupina lékařů, která se blíží důchodovému věku. Za pět let by z relativně klidné situace mohla být velice dramatická. Pokud se však u nás podaří udržet obměnu v tempu, jak probíhá nyní, tak by to na Třebíčsku velký problém být nemusel," vysvětlil Vermousek. Nejde jen o problém Třebíčska. Lékaři stárnou v celé zemi. „Průměrný věk lékařů v celé republice je vysoký. A hlavní problém teprve nastane. Je to časovaná bomba, která vybuchne za pět, deset let," dodal Hronza.

Na elektronizaci si nezvykneme

Problém mohou ještě vystupňovat zvýšené požadavky na praktické lékaře. „Zejména pokud budou starší lékaři tlačení do povinné elektronizace (recepty, neschopenky, pokladny), může dojít i k nečekanému zhoršení, protože celá řada z nich už si nebude chtít na nové technologie zvykat," vyjmenoval Hronza. Naopak příchod nových mladých doktorů mohou kromě náročného studia brzdit také obtížnější podmínky po jeho skončení. „V republice je zhruba sto takzvaných rezidenčních míst, které dotuje ministerstvo zdravotnictví. Lékaři se v nich mohou školit za peníze. Ale za velmi mizerné. Tři roky po škole berou kolem patnácti tisíc čistého. Takže trochu vydělávajícím lékařem se stanete až v osmadvaceti či devětadvaceti letech. Což není úplně ideální," popsal Hronza.

Mezi novými lékaři navíc v posledních letech převažují ženy nad muži. Na Masarykově univerzitě v Brně nyní studuje 3060 mediček a 1622 mediků. Velké množství doktorů navíc po dostudování zmizí v zahraničí. Cizina láká i medika Davida Fullera. „Přemýšlím o Itálii. Mám šanci tam na stážích získat hodně cenných zkušeností," vysvětlil dvaadvacetiletý mladík. Důvod odchodu lékařů je podle mluvčího České lékařské komory Michala Sojky jednoduchý. Nízké platy. „Jejich mzda by měla být po vystudování trojnásobek průměrného platu ve státě, jenže to nehrozí," komentoval.