„Záleží ale na tom, jak se lidé k zahrádkám chovají," říká Mojmír Vlašín z brněnského Ekologického institutu Veronica, který se věnuje především ochraně přírody a krajiny.

Má zahrádkaření pozitivní vliv na přírodu?

Záleží především na lidech a na tom, jak se k zahrádkám chovají. Obecně ale má pro přírodu velký význam. Zahrádky rozšiřují zelené plochy a zlepšují životní prostředí. Lidé často tvrdí, že jejich zahrádky jsou plícemi města.

Je naopak zahrádkaření v něčem škodlivé?

Člověk, který se snaží na své zahrádce vypěstovat nějaké ovoce nebo zeleninu, často používá hodně různých hnojiv a pesticidů, často víc, než je potřeba. Vliv je pak poměrně drastický. Takže je někdy ve výsledku lepší nakoupit v obchodě, kde ovoce a zeleninu dodávají velkopěstitelé, kteří hnojivem šetří, protože je drahé. V tomto ohledu jsou pak pro přírodu přínosnější zelené parky.

V čem jsou parky lepší?

Vzhledem k tomu, že zahrádkáři své kolonie obhánějí ostnatým drátem a zamezují tímto způsobem vstupu ostatním lidem kvůli možné krádeži, nejsou přístupné nikomu jinému. Proto jsou podle mého názoru parky přínosnější, jsou totiž určené mnohem více lidem. Novým trendem je teď například zakládání přírodních zahrad, kde se chemie nepoužívá vůbec.

Čím se vyznačují přírodní zahrady?

Jsou to obyčejné zahrady, ať už v koloniích, nebo u domů, které nabízí životní prostor živočichům, produkují čerstvé a zdravé potraviny. Mají pro přírodu největší přínos.