Hejno hus totiž dokáže vyplenit pole s klíčící obilninou i bující řepku. „Vykusují její středy, kde by jinak vznikly květy a semínka. Lokálně mohou napáchat větší škody než divočáci," upozornil myslivecký hospodář honitby Trnava a současně drobný zemědělec Josef Vidlák.

Jeho oblast však není z Třebíčska ani zdaleka nejohroženější. Rychle se množící husy si v okrese vyhlédly hlavně okolí Studence a Častotic. „Stává se, že tady na jednom místě máme i padesát hus. Je to přitom pouze tři nebo čtyři roky, co se tady usadily první z nich," podotkl předseda Mysliveckého sdružení Studenec Stanislav Neuman.

Právě vlastnost rychle se množit je pro husy velké typická, stejně jako přelet na zimu do teplých krajin a jarní návrat do míst, kde se vylíhly. „Máme to prokázáno kroužkováním. Nemusí to sice být stejný rybník, ale oblast určitě," vysvětlil ornitolog Vojtěch Mrlík z Náměště nad Oslavou.

Počty opeřenců se zvyšují také u Trnavy. „Když si vezmete, že před čtyřmi roky přiletěly první tři kusy a letos už jich tady máme pětadvacet, tak za tři léta jich tady můžeme mít sto a už to bude problém. Na Náměšťsku už to začíná, u nás to může být podobné už za pár let," upozornil Josef Vidlák.

Kromě Velkého Boru u Trnavy zahnízdilo několik párů hus také na rybnících Studenecký, Dubovec, Stejskal, Častotický Nový a okolních vodních plochách na hranici Třebíčska a Náměšťska.

Škody na polích

A myslivci už zaznamenali první ohlasy zemědělců. „Na jednom poli byl oves nasetý až k rybníku a husy na něj vylezly. V podstatě to tam zholily," upozornil myslivecký hospodář honitby Ocmanice-Zahrádka Mojmír Balvín. „Nakonec jsme se ale se zemědělci dohodli tak, že jsme za škody nic platit nemuseli," doplnil Balvín.

Domluvou zatím skončil také poslední případ ze studeneckého revíru. Husy si tam tentokrát vyhlédly řepkové pole. „Vyhovuje jim tady velký rybník a dostatek krmiva kolem. Družstvo je ale zatím v klidu. Všechny takové věci jsou o lidech, zatím si dokážeme vycházet vstříc, což je dobře," poznamenal předseda Stanislav Neuman.

Myslivci už dokonce uvažují od odstřelu a snižování stavu hus velkých. Zatímco myslivci od Studence se zatím k takovému kroku neodhodlali, myslivci z Trnavy už dva kusy loni na podzim ulovili. „Bylo to v době lovu, ta ale bohužel platí od 16. srpna do 15. ledna. V té době už je ale většina hus pryč na zimovištích," mínil trnavský myslivecký hospodář Josef Vidlák.

Prostředí pro husy není zdaleka ideální

Tlumit stavy hus mohou kromě myslivců paradoxně také životní podmínky v rybnících. Podle ornitologa Vojtěcha Mrlíka totiž na Třebíčsku nejsou zdaleka nejvhodnější. „Husy jsou vrubozobí ptáci, kteří ve vodě filtrují potravu, jež je z velké části živočišná. V našich rybnících ale drobní živočichové prakticky nejsou, vodní plochy jsou předimenzovány většími druhy ryb, které pro husy nejsou zdrojem potravy," zamýšlel se Vojtěch Mrlík.

Podle jednatele Okresního mysliveckého spolku v Třebíči Josefa Venhody se ale myslivci na redukci populace hus velkých budou muset, chtě nechtě, zaměřit. „Existuje totiž riziko, že bychom se s husami dostali do situace, kterou už tady máme s kormorány nebo bobry. Neměli bychom dopustit, aby jeden druh výrazně převyšoval ostatní a škodil takovým způsobem, že za to pak budou moci myslivci," poznamenal Josef Venhoda.