Když před časem do Třebíče začal jezdit, dostal chuť ji poznat blíž. Přijít na kloub její nevšední historii. Rozhodl se proto natočit dokumentární film jako projev sounáležitosti. Od počátku věděl, že snímek ponese název Planeta Třebíč. Dokument je hotový a Fassold si mezitím v části města poblíž Hrádku pronajal byt.

„To nešlo jinak. Dělal jsem si rešerše a postupně zjišťoval, že tu chci zůstat,“ říká bez obalu.

Do bezmála hodinového snímku vložil své peníze. Pojal ho jako propagační. Zřejmě i proto, že se profesně pohybuje v oblasti novinařiny, reklamy a turistického ruchu. Film tvořil s kamarádem Chrisem Hadererem, rovněž Rakušanem, jenž pracuje pro jedno vídeňské rádio.

„Film má šanci, že ho bude promítat některá z německých či izraelských televizních stanic,“ naznačil Fassold.

Proč název Planeta Třebíč? Tvůrce k němu inspiroval místní výtvarník a hudebník Pavel Hlaváč, který svého času vytvořil dílko stejného názvu, když na starý globus nalepil mapu Třebíče.

„Tohle město má tolik vlastních svébytných věcí, že název odpovídá,“ souhlasí s Hlaváčovým pohledem Fassold, který prozkoumal řadu měst v Čechách a na Moravě, Třebíč považuje za unikát.

On sám se pak ve filmu logicky pasuje do role mimozemšťana, jenž planetu hodnotí zvenčí.

Školáci v Rapoticích mají na hřišti indiánský totem. S pomocí řezbáře Karla Forala je vyřezali žáci.
OBRAZEM: U školy v Rapoticích stojí totem, vyřezali ho žáci

Nezůstává v tom sám. Na pomoc mu přichází autor českých bestsellerů spisovatel Josef Formánek, původem ze severu Čech. Formánek do ulic Třebíče zakomponoval dva své romány. Ve snímku se objevují další cizinci, kteří se ve městě usadili – Dán, Slovák, Jihoafričan či Brit. Ve všech se už toto místo kdesi v České republice „uhnízdilo“ hluboko.

Jeho hospůdky, umělecká komunita, proslulá židovská čtvrť, pestrá nabídka kultury.

Ve filmu se prolíná postupný výklad historie se současností. Nechybí upomínka na benediktinský klášter, památky v UNESCO - baziliku svatého Prokopa, obě synagogy i rozlehlý židovský hřbitov. Na záběrech figuruje hospoda Kočka, restaurant Na staré radnici, Irish pub, Antik bazar Indy či muzeum energetiky Alternátor. Autoři věnovali prostor i tvůrcům modelu města Stanislavu Vrškovi a jeho partnerce Evě Pokorné. Na Wofgangovi je poznat, jak mu učarovala právě restaurace Na staré radnici, kterou svými artefakty v industriálním stylu Julese Vernea vyzdobil místní šikovný řemeslník a výtvarník Jiří Kratochvíl.

A věren své profesi přidal Fassold odkaz na možnosti ubytování ve městě.

„Měl jsem chuť hledat to dobré, co se Třebíčanům daří. A co cizince může zaujmout,“ uzavírá rodák z Grazu Wolfgang Fassold, který velkou část života strávil ve Vídni.

Výrobky z dílny sedláře Luďka Žákovského.
Luděk Žákovský: Sedlářů není moc, bojujeme o malý rybník