To vadí novému starostovi Rudíkova Zdeňku Součkovi. Kdyby se totiž s průzkumy začalo ještě letos, měla by jeho obec nárok na téměř 900 tisíc korun. Většina z dalších osmi vesnic v lokalitě by dostala dokonce ještě víc. Stačilo by, kdyby se Ministerstvo životního prostředí vypořádalo s odvoláními, třeba i jen těsně před koncem roku 2014.

Proti započetí prací se odvolalo Sdružení pro záchranu prostředí Calla a obce Rudíkov, Hodov, Rohy, Nárameč a Budišov prostřednictvím advokátní kanceláře Šikola, se kterou již dříve uzavřely smlouvu o zastupování.

Novému vedení Rudíkova se to však příliš nezamlouvá. „To, že jako obce podáváme odvolání, bude mít za následek pouze to, že přijdeme jako lokalita o 13,8 milionu. Kdyby dotčené obce odvolání nepodaly, peníze by mohly získat ještě letos. Takhle budou chodit až od příštího roku," namítl Souček.

Ministerstvo životního prostředí, které se nyní odvoláním Cally a obcí zabývá, Součkovu obavu potvrdilo. „Vzhledem k nezbytným krokům, které je potřeba učinit, nepředpokládáme, že by rozkladová komise ministra ve věci rozhodovala ještě do konce tohoto roku. Očekáváme, že se tím bude zabývat na svém jednání v lednu 2015," řekla mluvčí ministerstva Jana Taušová.

Součkova předchůdkyně Jana Nožičková byla po celou dobu svého působení na radnici proti průzkumům. Její názor zůstává stejný i po volbách, po kterých skončila v opozici a poté se svého mandátu zastupitelky vzdala úplně. „Peníze nejsou všechno. Je třeba myslet na to, co tady po nás zůstane, co po nás zdědí příští generace," zdůraznila.

„Stát a Správa úložišť radioaktivního odpadu s námi jako obcemi nejednají jako s rovným, dané sliby nejsou dodržovány, proto je nejdříve potřeba nastavit a zakotvit v zákoně jasná pravidla, že případně započatý proces bude možné zastavit. To je i náplň práce Pracovní skupiny pro dialog. Máme sice právo se k průzkumům a úložišti vyjádřit, v podstatě je to ale o nás bez nás, a to je špatně. Pokud začneme nejprve kalkulovat, nemusí se to vyplatit," řekla Nožičková.

Nožičková také upozornila, že se obyvatelé dané oblasti v referendu vyjádřili, že úložiště nechtějí. „Zastupitelstvo tak musí všemi dostupnými prostředky zabránit jeho vybudování a odmítnout i průzkumné práce, které výběr lokality zahajují," dodala.

Na průzkumy tak jen v Rudíkově existují dva protichůdné názory. Bývalá starostka se pokračování procesu na vybudování úložiště snažila všemožně zabránit. Zdeněk Souček říká, že to nemá smysl. Ani referendum, které se v obci uskutečnilo a obyvatelé se v něm vyjádřili proti úložišti, prý nemůže nic změnit. „Podle právního názoru, který jsme si nechali zpracovat, mají tato referenda pouze konzultativní význam. Zásahy do zemské kůry jsou výlučně na rozhodnutí státu, obec se k nim může vyjádřit, ne však o nich rozhodnout," upozornil Souček.

Tektonické zlomy

Podle něj navíc nelze spojovat průzkumy a úložiště, i když právě průzkumy mají být cestou, kterou chce stát postupně zúžit sedm lokalit ke dvěma nejvhodnějším, hlavní a záložní. „Tím, jak se spojují průzkumy s úložištěm, se obec poškozuje. Občany to zbytečně dráždí a může to mít za následek, že se sem nebudou stěhovat noví lidé, protože si myslí, že tady jednou budou úložiště. Ve skutečnosti neproběhly ani průzkumy, které nás z procesu mohou velmi rychle vyloučit," mínil starosta.

Zda lokalita Horka bude nejvhodnější pro úložiště nedokáže se stoprocentní jistotou říct žádný geolog. Zdeněk Souček tomu však příliš nevěří. „Na mapě jsou patrné tektonické zlomy třebíčského masivu. Jejich množství je velmi vysoké, pro úložiště je však potřeba maximálně celistvý povrch. Z tohoto důvodu vidím uvažovanou lokalitu jako nevyhovující," uvedl.

I proto chce využít peněz, které stát za průzkumy nabízí. Postavil na tom i jeden z bodů předvolební kampaně hnutí Pozitivní vlna. To v letácích voličům představilo fond rozvoje, díky kterému by mohly rudíkovské domácnosti ušetřit i několik tisíc korun ročně například na stočném, odpadech nebo stravování.

To kritizovala bývalá starostka. „Byla to masivní kampaň s mítinky, koncerty a sms zprávami ještě v den voleb. Voličům byly slíbeny peníze za průzkumy, o nichž se sami vyjádřili v referendu odmítavě," upozornila Nožičková.

Podle Součka šlo o představení výhod, o které by se jako starosta po volbách snažil. „První kroky jsme k tomu dělali už před volbami, kdy jsme jednali se SÚRAO. Potvrdili nám, že kompenzace jsou nastaveny poměrně nízko a že by obce postižené průzkumy mohly dostávat podobné peníze jako to funguje v okolí jaderné elektrárny. Naše představa je 20 až 30 milionů pro lokalitu ročně," řekl.

Větší kompenzace

Slibovaný fond rozvoje může vytvořit pouze Ministerstvo průmyslu a obchodu. „Potřebujeme do atomového zákona dostat dovětek, aby fond vznikl. V úterý se o tom budeme bavit přímo s ministrem nebo jeho náměstkem," předeslal starosta Rudíkova.

Podle mluvčího Ministerstva průmyslu a obchodu Igora Waltera není takový požadavek nereálný, vznik fondu je ale komplikovaný. „Musela by tomu předcházet široká diskuze a shoda všech dotčených složek zákonodárné i výkonné moci, především pak Parlamentu a vlády," mínil Walter.

Kromě navýšení kompenzací za průzkumy chce Souček vyjednat i právo veta, kterým by obce mohly zabránit zbudování úložiště. „V této fázi je v naší moci pouze vyjednat pro obce finanční maximum. Vrtům nelze žádnými kroky zabránit. Lze z nich pouze profitovat. Ztotožňuji se s myšlenkou, aby SÚRAO za své peníze zbudovalo infocentrum, ze kterého by lidé mohli informace čerpat," dodal Souček.