A právě v neděli by mohl tento rekord znovu padnout. „Teploty se ráno na Třebíčsku budou pohybovat ojediněle kolem minus dvaadvaceti stupňů,“ dodal meteorolog.

Ze stejného roku pochází rovněž rekordní teplota ze stanice v Sedleci u Náměště nad Oslavou. Tam bylo 7. ledna minus třiadvacet a půl stupně.

Vůbec nejnižší oficiálně naměřená teplota na Třebíčsku pochází ze stanice v Moravských Budějovicích. „Rekordní teplotou je tamní hodnota 24,8 stupně Celsia ze 13. ledna 1987,“ prozradil Münster.

Třicet stupňů mrazu

Stanice v Moravských Budějovicích měří na Třebíčsku nejdéle. Příští rok oslaví padesát let. „Stanice v Sedleci měří třiatřicet let a v Dukovanech jen devětadvacet,“ řekl Münster.

Pokud bychom chtěli zjistit, jaké zimy zažívali naši předci v první polovině dvacátého století, musíme nahlédnout do obecních kronik.V domamilské zjistíme, že tuhé zimy přišly na Třebíčsku na začátku čtyřicátých let.

„Tohoto roku napadlo hodně sněhu. Byla nařízena pracovní povinnost na házení sněhu,“ oznamuje zápis z roku 1941. O rok později zase přišly velké mrazy: „Toho roku byla velmi krutá zima. 24. ledna bylo 31 stupňů Celsia mrazu.“

O ještě nižších teplotách s nepříjemnými důsledky se píše v čáslavické kronice. „V lednu 1929 byly silné mrazy, které trvaly i v únoru, kdy bylo 11. 2. naměřeno při zemi 38 stupňů Celsia, a těmito mrazy velmi utrpěly ovocné stromy, z nichž musela být většina v létě vykácena, poněvadž odumřely. Tak bylo v obci v létě vykáceno 490 jabloní, 730 třešní, 1 160 švestek, 1 meruňka, 11 rybízů, 134 hrušní, 3 višně, 155 slív, 65 vlašských ořechů a 5 angreštů.“

Domamilská kronika se ještě zmiňuje o zimě v roce 1963: „Zima byla velmi tuhá. pro mrazy a množství sněhu nastaly hlavně v lednu obtíže v dopravě, zamrzaly výhybky, praskaly kolejnice, byly zaváté tratě. Zamrzaly vodovody, síla ledu na řekách byla až 90 cm.“