Nejenže byl Jan Bula po roce 1989 soudem zbaven nespravedlivého obvinění z vykonstruovaného procesu z 50. let, ale lidé si ho začali mnohem více připomínat. V Moravských Budějovicích po něm pojmenovali novou církevní školku, v rodném Lukově mu zase opravili faru, což bylo jedno z prvních míst, kde se malý Jan setkával s vírou.

V sobotu se na zrekonstruované faře, která je památníkem všech komunisty pronásledovaných lidí z okolí, konal Den Jana Buly. Odpoledne se v sousedním kostele konala mše, po ní pietní shromáždění. "Ano, člověk dělá chyby, ale jde o to, aby se z nich uměl poučit a neopakoval je. To je odkaz Jana Buly," řekla náměstkyně ministra kultury Anna Matoušková, která do Lukova zavítala.

Zdroj: Deník/Kamil Černý

Ve společenské místnosti tamní fary se poté uskutečnila beseda se spisovateli a historiky, jmenovitě Luďkem Navarou, Michalem Stehlíkem, Janem Růžičkou a Miroslavem Kasáčkem. Ti všichni se Bulovým životem a smrtí i takzvaným Babickým případem zabývali.

Rodáci se sešli tam, kde zanikla jejich vesnice.ů
VIDEO: Rodáci se sešli tam, kde zanikla jejich vesnice

Osobnost Jana Buly se v sobotu nepřípomínala jen v Lukově. Už v pět hodin ráno, tedy v čase, kdy Jan Bula mučednicky zahynul, se konala jitřní smírčí mše v kostele v Rokytnici nad Rokytnou. Právě ty se staly prvním a zároveň posledním působištěm mladého kněze z Lukova. Pietní shromáždění se sešlo také v Jihlavě, místě tragického konce Bulova života a mnoha dalších obětí vykonstruovaných procesů.

Jan Bula byl před časem společně s Václavem Drbolou, farářem z Babic, kterého potkal stejný osud, označen za služebníka Božího. Osudy obou kněží se staly předmětem detailního zkoumání historiků z Brněnského biskupství. Ti naznali, že by tyto oběti komunistického režimu mohli být prohlášeni za blahořečené, což je předstupeň svatořečení. Spisy o obou mladých farářích si už převzal Vatikán. Proces posuzování toho, zda si tito duchovní titul blahořečený zaslouží, může trvat i několik let.