Její agronom Josef Řezanina si v průběhu jara a počátkem léta několikrát stěžoval na extrémní sucho. Příroda si ale prý poradila a výnosy nejsou nejhorší. „Lepší jsem čekal snad jen řepku, u které máme výnos jen tři tuny z hektaru. Semeno je drobné a na výnosech se to projevilo," dodal agronom. Zatímco řepka jej zklamala, obilovinám se v růstu dařilo nad jeho očekávání. „U pšenice 6,1 tuny ani pět a půl tuny z hektaru u jarního ječmene není špatné. Vzhledem k tomu suchu to opravdu dopadlo dobře," pochvaloval si Řezanina. Nejen množství se však vydařilo. Také kvalita zrna je na vysoké úrovni. Pšenice u Mohelna splňuje normy pro takzvanou potravinářskou kvalitu a jarní ječmen neuspěl ve sladovnických ukazatelích jen těsně. „Vyžaduje se pro něj deset a půl až dvanáct procent dusíku, my máme kolem deseti, ale i tak je to s ohledem na sucho úspěch," podotkl agronom Řezanina.

Na opačném pólu spokojenosti jsou zatím zemědělci ze severu Třebíčska, konkrétně u Rudíkova. „Místo toho, aby plodiny ještě teď dozrávaly, tak bohužel zasychají. Hlav-ně řepky se nepovedly. Ale musíme to brát, jak to je. Každý rok není posvícení," řekl agronom rudíkovského Liberu Jiří Dobrovolný. Podniku zbývá sklidit posledních deset hektarů řepky, ozimý ječmen ze 105 hektarů je už pod střechou ze sta procent. Úroda však má k dokonalosti daleko. „Výnos se pohybuje kolem tří a půl tuny, loni jsme měli pět," upozornil Jiří Dobrovolný.

Kromě Rudíkova nemůže letošní žně hodnotit úspěš- ně ani zemědělské družstvo z Bačkovic, které obhospodařuje jedny z nejjižnějších pozemků na Třebíčsku. Předsedu družstva Antonína Tichého nejvíce zklamaly výnosy z řepky. „Z devadesáti procent ji máme doma, výnosově jsme u ní ale jen na 35 až 37 metrácích, což není nic moc," dodal. Průměrného výnosu zatím dosahují pšenice. Bačkovic- ké družstvo je s jejich sklizní v polovině a úroda se drží na čtyřech a půl až pěti tunách z hektaru. „U ozimého ječmene to vypadá až na 5,6 tuny. To není nejhorší" řekl Antonín Tichý. Každý pozemek je ale podle něj jiný. „Na kamenitých nebo písčitých je to horší. Navíc nás trápí sucho," mínil Antonín Tichý.

Podle Josefa Řezaniny může mít pokračující sucho vliv nejen na nyní ještě nesklizenou úrodu, ale také kukuřici i přípravné práce na další sezónu. „Chtěli bychom podmítat, ale půda je tvrdá. V srpnu bychom už mohli vyvážet hnoje, po poli je sice rozmeteme, ale co s tím, když je nepůjde zaorat do země? Orba určitě nebude tak kvalitní, jako kdyby byla půda vlhčí," předpovídal.

Několik požárů

Na Třebíčsku už také v důsledku dlouhotrvajícího sucha vzplanulo několik polí s obilím a strnišť. Jen v neděli museli hasiči vyjíždět dvakrát. Krátce po deváté hodině ráno zahořelo strniště nedaleko Vesců u Moravských Budějovic. Dvě hodiny nato hasili požárníci plameny jen o několik kilometrů dál, u Vranína, kde vzplanulo vzrostlé obilí na ploše 0,4 hektaru. „V obou případech vznikl požár od jiskry od kombajnu," doplnila mluvčí Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina Petra Musilová. V noci z neděle na pondělí na většině území Třebíčska sprchlo. Někde se dešťové mraky objevovaly i během včerejšího dopoledne. Zemědělce to ale v jejich práci zásadně neovlivňuje. „Pokud by teď už nepršelo, můžeme vyjet v úterý odpoledne," řekl včera předseda ZD Bačkovice Antonín Tichý. Rudíkovský Liber hodlá sklízet tento a příští týden. „Z neděle na pondělí nenapršelo skoro nic, to byla jen taková legrace," poznamenal agronom Jiří Dobrovolný. „Obilí vysychá poměrně rychle, myslím, že nás to nadlouho nezdrží," dodal.

Pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu již stáhli, kromě Jihomoravského kraje, varování před rizikem požárů a do konce týdne nevylučují ojedinělé srážky, v neděli by mohly přijít i bouřky. Příští týden by se však měla obloha opět projasňovat a nejvyšší denní teploty by měly znovu vystoupat i přes 30 stupňů Celsia.