VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lesníci: Kůrovec vždy táhne bílými a je před námi

Třebíčsko - Extrémně horké počasí z loňského léta vysílilo lesy natolik, že se jen těžko bránily útoku ze strany kůrovců. Rozmnožování brouků napomáhají i někteří majitelé lesů, kteří včas a správně nezasáhnou. Lesní hospodáři proto budou ještě před očekávaným rojením kůrovce rozmísťovat na přelomu března a dubna na stovky míst v lesích na Třebíčsku lapáky a lapače. Aleš Rusek, lesní správce státního podniku Lesy ČR na Třebíčsku, věří, že se i díky tomu nebude opakovat kůrovcová kalamita z poloviny devadesátých let.

12.3.2016
SDÍLEJ:

Jaroslav Šíma (vlevo) z revíru Příštpo u Jaroměřic nad Rokytnou a Aleš Rusek (vpravo), lesní správce pro Třebíčsko, ukazují lapač kůrovců, na který mohou lidé už koncem března narazit v lesích. Foto: Deník/Kamil Černý

Budete do lesů aplikovat lapáky a lapače. Proč jste se k tomuto opatření uchýlili?

Je nám to dáno ze zákona, z vyhlášek o ochraně lesa. Musíme učinit ochranná opatření proti kůrovcům. Jedním z nich je pokládání lapáků a lapačů.

Jak se liší lapák a lapač?

Výrazně. Lapák je vlastně pokácený strom, který připomíná přirozený vývoj v krajině, kdy dojde k vývratu stromu. Právě tyhle stromy kůrovci přednostně napadají. Když skácíme strom, tak tím imitujeme přirozenost v přírodě. Tento zdravý strom je pak atraktivní pro brouka víc než ty stojící stromy. Brouk se na něj soustředí, aby tam založil svoje další pokolení. Takže ho vlastně cíleně lákáme do míst, kde ho máme pod kontrolou. Pak dokážeme tato obranná opatření asanovat, to znamená, že toto dříví odvezeme včas, tedy než kůrovec dokončí v kmeni vývoj. Jedním ze způsobů asanace je odkornění, dalším chemický postřik nebo třeba odvoz ke zpracovateli, kde se takové dřevo odkorňuje na velkých pilách. Nedoporučujeme ale něco takového zkoušet soukromým vlastníkům. Umístění lapáku není jen o skácení stromu, ale o jeho odvozu v tu nejvhodnější chvíli. Není to tak jednoduché, jak to vypadá. Soukromý vlastník by takovým jednáním mohl způsobit víc škody než užitku.

Zmínil jste se o opatření v podobě odkornění pokáceného napadeného stromu. Proč se to dělá?

Aby brouk nedokončil vývoj. S kůrou by se tak stalo, kůrovec by dokončil vývoj, vyletěl by a napadl by další stromy.

Takže když je strom bez kůry, tak se v něm kůrovec neuchytí?

Přesně tak, protože strom bez kůry není pro kůrovce atraktivní. Naopak ho lákají stromy, které jsou stresované. Stres může být způsoben suchem, nějakým poškozením nebo stromem lákavým pro kůrovce může být ten, který je stresován václavkou. Obecně je to strom, který není v dobré kondici a musí reagovat na vnější vlivy. To může být třeba semenný rok, kdy stromy hodně plodí a vyčerpávají své zásoby.

Jak často bývá semenný rok?

U různých dřevin je to různě a ještě se to proměňuje podle počasí. Obecně je to jednou za čtyři až šest let.

Loni se semenný rok sešel se suchým.

Ano, tam se to potkalo. Znamená to, že stromy z loňského roku jsou kvůli velmi teplému počasí a semennému roku velmi stresované.

Můžete ještě vysvětlit, jak je to s vývojovými stádii kůrovce? Jak dlouho třeba trvá, než od chvíle, kdy kůrovec napadne strom, z něj vyletí nová generace?

Zase to bývá různé podle počasí. V teplejším počasí bývá brouk aktivnější a vývoj probíhá rychleji. V chladnějším počasí je pozvolnější a delší. Ale můžeme počítat, že na dokončení vývoje brouka stačí šest až osm týdnů. Strom napadne tím, že vytvoří snubní komůrku, kde sameček oplodní samičky, a samičky pak vyhryzávají matečné chodby a při tom kladou vajíčka, z kterých se vylíhnou larvy. Ty pak dělají takzvané larvální chodby a potom, až jsou dostatečně velké, se zakuklí a po stádiu zakuklení vylétávají jako brouci. Poté opouštějí rodný strom.

Takže pro majitele lesa existuje velké riziko, že když strom neporazí, tak během poměrně krátké doby tím pomohou k rozšíření kůrovce po lese.

Přesně tak. Proto je potřeba celoročně vyhledávat kůrovcové stromy a včas je zpracovávat. Největší riziko bývá na jaře, od začátku dubna a pak až do konce srpna.

Existuje nějaká rada, jak poznat napadený strom ještě před tím, než uschne nebo tlakem kůrovce začne schnout?

Ano. Teď třeba je období, kdy se už některým napadeným stromům loupe kůra. V létě se pak takový strom dá poznat tím, že jsou na něm drtinky. Tak jak samečci hryžou snubní komůrky, tak dolů padají hnědé drtinky a ty můžeme najít na patě stromu, na kořenových nábězích. Další možnost, jak poznat napadený strom, je vidět na kmeni mízu. Strom totiž není proti kůrovci úplně bezbranný, snaží se ho zavalit mízou a ta je pak vidět na kmeni. Takže pokud je strom víceméně zdravý, tak roní mízu. Když už je ale brouků víc, tak ho často udolají, a on se jim neubrání.

O zavalení kůrovců mízou jsem slyšel. Je pravda to, že se kůrovci zaměřují hlavně na smrky, protože borovice mají tuto schopnost rozvinutou více?

To se takhle nedá říct, spíš platí to, že kůrovců je více druhů. Někteří napadají smrky, jiní borovice, další třeba modříny. Je to ale složitější. Lýkožrout smrkový totiž dokáže úspěšně napadnout i modřín.

Takže spíš záleží na vitalitě stromu než na jeho druhu?

Ano a taky na stresu, který prožil. Je to stejné jako u člověka. Ten taky, když prodělává nějaký stres, má těžké období, tak má nižší imunitu a snáze podléhá chorobám. Tak to funguje i u stromů a kůrovce.

Jak vy lesníci nahlížíte na letošní rok? Už jsem slyšel, že by se kůrovec mohl rozšířit ještě víc než loni.

Toto nebezpečí existuje. Stromy jsou po loňském roce vystresované, zvlášť letní vysoké teploty měly na chřadnutí smrků velký vliv, a je tak pravděpodobné, že kůrovec bude mít kvůli tomu širší pole působnosti. Taky platí, že se bude velmi těžko dohledávat, protože ohniskových míst je hodně.

Existuje ještě nějaké jiné opatření proti kůrovci kromě včasného vytěžení napadeného dřeva?

To je teď nejdůležitější pro každého majitele lesa: Takové stromy vytěžit a zasanovat, to znamená odvést z lesa a zpracovat. Pro lesníky to tím ale nekončí. Musí si vést místa výskytu kůrovce, říkáme tomu kůrovcová ohniska, a do těchto ohnisek přednostně umisťujeme obranná opatření. Evidence je nutná, protože se může stát, že když se napadené stromy odkorňují v lese, tak někteří brouci spadnou s kůrou na zem a v hrabance přezimují až do jara. Proto je třeba dál tato místa sledovat. A sledovat je můžete, jen když vedete správně evidenci a víte o nich. Samozřejmě se snažíme působit i preventivně. Posílali jsme výzvy soukromníkům, konkrétně těm, u kterých jsme zjistili, že u nich výskyt brouka je. Upozornili jsme je, že mají v lese kůrovcové ohnisko. My to za ně vytěžit nemůžeme, můžeme jim jen odborně poradit. Také jsme přes naše revírníky, kteří vykonávají funkci lesního hospodáře, nechali do obcí a na tamní úřední desky umístit informaci o kůrovcové situaci a o tom, že je třeba na ni včas a správně reagovat. Tedy aby napadené stromy byly do konce března odtěženy a dřevo zasanováno. Nejde jen strom podříznout a nechat ležet. Je třeba dřevo co nejdříve z lesa odvézt.

Odvézt kam?

Co nejdále od lesa a nejlépe okamžitě zpracovat. Výhodou je, že na velkých pilách se často děje to, že se dřevo okamžitě odkorňuje. Pokud k tomu dojde a kůra se složí na hromadu, tak v ní brouk zahyne, protože materiál se zapaří. Riziko, že brouk vylétne ze skládek, totiž existuje. Lesníci proto chodí za majiteli menších provozů a snaží se je přesvědčit, aby dřevo odkornili, zkrátka nenechávali na skládkách. Případně jsme v omezeném množství schopni jim zapůjčit lapač, který umisťujeme ke skládkám, aby brouk, když už odtud vylétne, nalétával tam, kam chceme.

Dá se říct, kde jsou teď na Třebíčsku tato ohniska?

To by byl dlouhý výčet. Lesníci mají mapy, do kterých zakreslují ohniska i navržená ochranná opatření. Všechna ta administrativní činnost se dělá proto, abychom zasáhli tam, kde kůrovec skutečně je a odkud vylétává dál. Nemělo by smysl dávat lapáky nebo lapače nahodile, a vynechat při tom byť jen jedno ohnisko. To by opravdu nemělo smysl.

Platí to, že ze státních lesů stihnete na Třebíčsko všechno napadené dřevo odtěžit?

Ano, ukládá nám to zákon a splníme to. Největší obavu máme ze soukromých vlastníků. Třebíčsko je specifické tím, že hodně lesů je soukromých a ne všichni vlastníci k tomu přistupují zodpovědně. Je taky hodně případů, kdy vlastníci lesa nežijí v té lokalitě, ale v celé republice, někdy i v zahraničí. Takoví mohou být jen těžko zodpovědní. My na to reagujeme třeba tak, že když s lesem takového soukromého vlastníka sousedíme a ohnisko je blízko hranic pozemků, tak i tam ochranné opatření umisťujeme.

Dá se tedy říct, kolik lapáků, tedy pokácených stromů pro kůrovce, rozmístíte?

Bude jich hodně. Přesné číslo by bylo složité dohledat, ale budou to řádově stovky míst.

Kdy naposled takováto situace s kůrovcem nastala?

Bylo to v polovině devadesátých let. Musíme si také říct, že kůrovec je běžnou součástí ekosystému. Je ale třeba sledovat podmínky, které by mu mohly dát příležitost rozmnožit se a škodit nad určitou mez. Proto je třeba lapáky, tedy pokácené stromy, umisťovat do ohnisek včas. Je totiž mnohem jednodušší aplikovat lapák a kůrovce si do něj navnadit, než ho hledat po rozsáhlých porostech. A vlastně jsem vám neřekl, co je to lapač, na který jste se ptal.

Povězte.

To už je oproti lapáku sofistikovanější odchytové zařízení vytvořené člověkem. Je to černá placatá věc, která se umístí do ohniska. Odchycení brouci jsou z lapačů přesypáni do dobře uzavíratelných nádob, protože jsou schopni prokousat i mikrotenové sáčky. Zpátky do přírody je už nevypouštíme. Když už je jednou chytneme, tak už jim nedáváme šanci. Lapač obsahuje své číslo, označení porostu, ve kterém je umístěn, a pravidelně se vyhodnocuje, kolik brouků do něj bylo odchyceno. Tím se určuje i rizikovost toho daného porostu a případně se volí další opatření.

Na co se brouk do takového lapače láká?

Na feromon. To je uměle vytvořené lákadlo. Každý druh kůrovce přitahuje něco jiného, na ty hlavní škůdce lákadla máme.

Lesnictví je často věda.

Skoro pořád. Vyžaduje to člověka, který není úzce specializovaný, ale takového, který dokáže pozorovat přírodu a vyhodnocovat a reagovat na to, co se v ní děje. Jeden můj kolega říkal, že kůrovec táhne vždycky bílými kameny jako šachista, který hraje bílými, a je o krok před námi. My lesníci jdeme za ním a jde o to, aby nás neumatoval.

Zmínil jste polovinu devadesátých let. Je tehdejší kůrovcová kalamita stejná jako ta současná?

To bych neřekl. Ale samozřejmě teoreticky to v nejbližších letech možné je, že se taková situace bude opakovat. Pokud by se kůrovcové nebezpečí podcenilo a do toho se přidaly podmínky, které mu vyhovují, tak by se to mohlo stát. Pokud by se opakovalo horké období, které bylo loni v létě, tak bychom zřejmě měli velký problém. Nikdo ale neví, jaké počasí skutečně bude, takže tvrdit, že se kůrovec rozšíří, je předčasné.

Autor: Kamil Černý

12.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Mladá řidička byla pod vlivem drog

Petr Weiss
5

Sexuolog Weiss půjde k soudu v říjnu. Hrozí mu trest až šest let vězení

Slavnosti Tří kápí nabídnou hudbu, průvod či ohňostroj

Třebíč - I letos budou Třebíčští oslavovat bohatou historii svého města. Od pátku až do neděle se zde bude konat čtrnáctý ročník kulturně-společenské akce Slavnosti Tří kápí.

Květinová výstava se stěhuje ze školy na obecní úřad

Vladislav – Tradice květinových výstav je s Vladislaví spjatá. Trvá již od roku 2000, kdy výstavy začali pořádat členové místní organizace českého zahrádkářského svazu. Většinou zahrádkáři připravují dvě výstavy, jednu na jaře a druhou v létě.

Velká cena města Třebíče se poběží už po pětatřicáté

Třebíč – Rok se s rokem sešel a jeden z nejtěžších atletických závodů opět klepe na dveře. Velká cena města Třebíče má v sobotu na programu už 35. ročník. Tradiční závod vznikl ještě za okupace, v padesátých letech administrativně zrušený a v devadesátých znovu obnovený. 

Středeční nehoda na D1: Mladý řidič se nevěnoval řízení, a to ho stálo život

Vysočina - Dvacetiletý řidič se plně nevěnoval řízení, nezareagoval na vzniklou situaci, a to pro něj nakonec bylo osudné. Tragická nehoda se stala ve středu kolem půl páté odpoledne na 93,5 kilometru dálnice D1 ve směru na Prahu. Ke středu dodávky a nákladního auta došlo v místě, kde se jen pár minut před tím odehrála jiná dopravní nehoda.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení