Před ledovou koupelí v rybníce, kde musel být do ledu pilou vyřezán prostor pro koupání, si nechali otužilci zdravotníky změřit své tělesné hodnoty tlak, teplotu a také EKG. „Je to ojedinělý experiment,“ zdůrazňoval Zdeněk Mikoláš, který má skupinu říkající si Lední medvědi na starosti.

Ponoření do vody s teplotou blížící se nule na vzduchu o mínus dvanácti stupních Celsia si otužilci pochvalovali. To, že by mohl kdokoliv z přihlížejících na místě experiment vyzkoušet s otužilci, lékař Michal Kříž odmítl. „Pro netrénovaného laika, byť by byl zdravý, riziko hrozí. Protože jsou zde úskalí, která vznikají ztíženým dýcháním, omezením dechové kapacity a na to vše musí být tělo připraveno,“ vysvětlil. Netrénovaná osoba, která do ledové vody spadne, může mít podle něj už po pěti minutách obrovské problémy. „Jsou popisované případy, kdy někdo vydržel v ledové vodě i třicet minut,“ zamýšlel se nad extrémními výkony.

Každopádně postupné otužování zdravému tělu může být podle lékaře vyloženě užitečné, vhodné je u řady nemocí. Přitom motiv k otužování může být různý. Podstatou věci ale je, že otužování musí mít určitý řád a disciplinu, kterou není radno porušovat. Informace o zimním plavání lze hledat zejména v ruských publikacích. Ucelené informace ale pro naši veřejnost chybí. Proto se s třebíčskými Ledními medvědy zdravotníci dohodli, že by společné zkušenosti a experimenty shrnuli a publikovali.