Vchod do dolu je dnes z velké části zahrnutý zeminou, ale dospělý člověk by se torzem otvoru mohl podívat dovnitř. „Jaseničtí kluci, kteří dříve prolezli tato místa, nyní jako dospělí vzpomínají, že chodba je nejdříve v délce více než 30 metrů o něco nižší než postava člověka a dále se neustále snižuje. Kluci se odvažovali jít dál, ale pak se zase ze strachu, že by se mohli někam propadnout vraceli zpět. Chodba se stala oblíbeným místem lišek a jezevců, ten zvířecí pach tam byl cítit,“ uvádí obec na webových stránkách.

Horníci v dole dříve těžili ručně. Ruda se po vykopání vozila na zpracování do „šmelcoven“, zřejmě do pecí pod obcí Javůrkem u Domašova nebo na Novoměstsko. Těžilo se do druhé poloviny 19. století, poté náklady na těžbu byly příliš vysoké, a proto těžba ustala.

Tento důl ale není jediný, který se u Jasenice nachází. Na druhé straně, v lokalitě „Vošmerky“ nebo také „Chroustovec“ byl také důl na rudu, která dokonce obsahovala stříbro, z čehož následně vzniklo pojmenování „U stříbrného dolu“. Vstupní otvor lze ještě nalézt, ale domnělá chodba je již zasypaná. V okolí chodby jsou zřetelné propadlá místa. „Tyto pozůstatky dolování jsou dokladem nerostného bohatství okolo Jasenice. Mezi bítešskou žulovou plošinou směřující k Třebíči a jinošovskou rulou se vytvořilo geologicky zajímavé složení s centrem právě v okolí Jasenice,“ lze se dočíst a stránkách obce.

Hornictví mělo dlouhou tradici i v Jemnici. První písemná zpráva o hornictví pochází z roku 1227, zmiňuje se v listině, která souvisí s dokončením opevnění, které bylo založeno na protějším skalnatém vrchu. Na existenci starých dolů v okolí města poukazuje také listina markraběte Karla z roku 1345, ve které uděluje Jemnickým horní práva ke zlatým dolům ve Šťítkách u Želetavy. Poslední pokus o obnovení těžby pochází z let 1830-1832. Tehdejší majitelka panství Terezie Trauttmansdorfová hodlala obnovit těžbu. Počátky se jevily velmi slibně. Záhy vše ztroskotalo, neboť Jemnici postihl zničující požár a veškeré úsilí a finance bylo nutno věnovat na obnovu města.

V lokalitě dolu v Podolí jsou patrny dvě šachty pojmenované Jan Nepomucký a Terezie. Tyto štoly jsou raženy v hloubce 18 – 20 metrů. Žíly jsou orientovány na sever a jih. O doly se začal zajímat také jemnický spolek Jamník, který se aktivně snaží propagovat historii zaniklého báňského podnikání na Jemnicku. V roce 2011 se členové spolku podíleli na výzkumu objeveného křížení dvou mělce ražených štol.

IVANA ŘÍHOVÁ