„Myslím si, že většina řidičů by obchvat Jemnice přivítala. Přispělo by to k odklonění kamionové dopravy, která teď jezdí přes město. Zůstává otázkou, nakolik by se to odrazilo na cestovním ruchu,“ zamýšlel se jemnický občan Václav Babiš.

Mnohem větší pozornost budí obchvat v obci Menhartice. Tam by jej vítala většina obyvatel, proti plánovanému průtahu byly protesty. „Jsme rádi, že řízení týkající se průtahu bylo zastaveno. Bojovali jsme o to, aby tu nebyl průtah, ale obchvat. Máme zde úzké silnice, dva domy a kaplička jsou těsně u silnice. Díky obchvatu by byl provoz obcí klidnější,“ řekla starostka Menhartic Božena Gliganičová.

Vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství Kraje Vysočina Hana Strnadová se domnívá, že pokud bude komunikace v průtahu obce součástí silniční sítě Kraje Vysočina, je její oprava či rekonstrukce stále záležitostí Kraje Vysočina. „Na základě zpracované studie obchvatu budou dále vyhodnocovány všechny varianty případné další projektové přípravy,“ poznamenala.

Obchvat Menhartic by měl být situován východně od obce. „Bude třeba se vyhnout území, které je cenným prvkem z hlediska ochrany životního prostředí a zdrojům pitné vody,“ přiblížila Strnadová.

Most v Jemnici

Jak by prospěl případný obchvat Jemnici, který by Jemnicko propojil až na rakouskou hranici ve směru na Raabs, se zamýšlel starosta Jemnice Miloslav Nevěčný: „Obchvat, jak je zatím navrhován, není zdaleka dostačující. Je potřeba, aby byla návaznost na napojení silnice na Dačice. To už by pak mělo smysl a praktický význam, zejména kvůli kamionové dopravě.“

Že by obchvat měl vliv na oslabení turistického ruchu ve městě, se prý nedomnívá.

Studie jemnického obchvatu by řešila napojení na silnici II/152 od Moravských Budějovic.

U areálu bývalého jemnického autoparku by byla odbočka, silnice by přetnula železniční trať, slavíkovickou silnici a následně by přetnula i údolí Želetavky, vyjíždělo by se na kopci ve směru na Menhartice. Překlenutí údolí Želetavky by si vyžádalo nákladnou mostní konstrukci.

„Přes údolí Želetavky je navrhován zhruba sedmi polový most o celkové délce přibližně 270 metrů,“ objasnila Strnadová. Podle ní v současné době má kraj k dispozici finanční prostředky pouze na projektovou přípravu. Jak potvrdil náměstek hejtmana kraje Vysočina Libor Joukl, celý projekt severojižního propojení Kraje Vysočina má dlouhodobý charakter a kraj pro něj bude usilovat o získání financí ze strukturálních fondů EU.

„V tuto chvíli nelze říci, kdy by se to mohlo realizovat, protože finanční prostředky, které v tuto chvíli můžeme čerpat, už na to nejsou. Uvidíme, jakým způsobem bude možno v budoucnu čerpat finance z Evropské unie,“ mínil Joukl. Kolmé propojení na dálnici je podle něj potřebné.