Největší díl z výše loňské škody, téměř polovina, by měl putovat do okresu Žďár nad Sázavou. Statisíce korun ovšem žádají i rybáři na Jihlavsku.
V současné době trápí rybáře zejména vydry.

„Ryby v těchto měsících spí, jsou v latentním stavu. Vydra je vyruší, aby se nažrala nebo si s nimi jen pohrála. V ten moment se ryby probudí ze zimního spánku, začnou být aktivní, vysílí se a hynou. I třeba pod ledem v předjaří,“ vysvětlil ředitel Rybářství Telč Petr Vavro.

„S vydrami máme problémy, protože jich tady máme rok od roku více. V podstatě teď není skoro žádný vodní tok, kde by se toto zvíře nevyskytovalo,“ nechal se slyšet Petr Kulhánek z rybářství společnosti Kinský Žďár.

Na celé Vysočině mají tyto lasicovité šelmy na svědomí ryby za více než milion dvě stě padesát tisíc korun.

Další škody rybářům působí ptáci, jako například kormoráni.

„Při jarních a podzimních tazích nalétávají na rybníky po stovkách a decimují obrovskou spoustu ryb. Přesnou škodu vyčíslenou nemám, ale je to v řádu statisíců,“ uvedl Vavro z Rybářství Telč.

Například na Žďársku však tito tažní ptáci podle rybářů zkonzumovali nebo způsobili úhyn ryb v ceně zhruba jednoho milionu a devadesáti sedmi tisíc korun.

„Kormoráni vyhledávají ryby o váze zhruba kolem patnácti až šedesáti dekagramů. Mohou samozřejmě ulovit i větší kusy, ale pokud mají možnost, stahují se samozřejmě spíše tam, kde mají nejvhodnější potravu, jejich cílem se tedy stávají především menší ryby,“ vysvětlil Vlastimil Zapletal z Rybářství Velké Meziříčí.

Počet kormoránů se rok od roku zvyšuje. Podmínky v České republice se pro ně totiž podstatně zlepšily.

I přesto, že rybáři mají možnost žádat o náhradu škody způsobené chráněnými druhy zvířat, ne každý se k tomu má.

Rybáři totiž musí k žádosti přiložit celou řádku dokumentů, například vlastnické právo k rybám, uživatelské právo k rybníku, protokol z místního šetření místně příslušného orgánu ochrany přírody nebo odborný či znalecký posudek. „Zatím jsme náhradu škody neuplatňovali. Je to administrativně velmi složité a náročné,“ povzdechl si Petr Kulhánek.

„Je velmi náročné dokladovat újmu. Potřeba je celá řada dokumentů, a pokud se to vůbec podaří doložit, vrátí se tak třetina škody. V mnoha případech se to dokonce ani nevyplácí,“ doplnil šéf humpoleckých rybářů Jaromír Slavík. „Podávání žádostí o náhradu škody způsobené kormorány a vydrami není složité. Zejména u vyder se škody, opakují a tudíž se to stává rutinní záležitostí,“ oponuje Martina Kratochvílová z krajského odboru životního prostředí.

Zákon o poskytování náhrad škod platí od roku 2003. Umožňuje poškozeným majitelům rybníků kompenzovat škody vzniklé některými zvláště chráněnými živočichy, mezi nimiž je i vydra říční a kormorán velký.

Zákon vznikl, aby zmírnil konfliktní situaci mezi zájmy ochrany přírody na straně jedné a vlastníky pozemků, rybníků či domestikovaných zvířat na straně druhé. Náhrady jsou poskytovány ze státního rozpočtu.