VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Komunisté rozpoutali u Babic krutý teror

Babice - Po dopadení Malého skupiny v poli u Babic přistoupil komunistický režim k teroru. Využil vražd v babické škole k zatýkání a likvidaci všech nepohodlných osob v kraji, které překážely kolektivizaci a socializaci venkova. Do února 1953 bylo ve čtrnácti soudních procesech odsouzeno přes sto osob a uděleno jedenáct trestů smrti. Represe se týkaly celých rodin.

6.9.2016
SDÍLEJ:

Takzvané Zvony smíření ve věži kostela v Babicích.Foto: Deník/ Kamil Černý

V letním seriálu se ohlížíme za případem Babice. Seriál je ukázkou z právě vydané publikace o životě faráře Jana Buly Oběť případu Babice.

Zatímco zatčení byli odsouzeni k vysokým trestům, jejich manželky, děti, rodiče byli deportováni do pohraničních oblastí na Litoměřicku. Zemědělské usedlosti byly zkonfiskovány.

V kraji se rozpoutalo peklo, připomínající období heydrichiády za okupace. Babický případ dostal nejvyšší prioritu. Již 3. července 1951 večer zahájili jihlavští vyšetřovatelé StB Josef Dvořáček, Antonín Achylis, Jan Fous, Arnošt Juračka a další, výslechy obviněných s cílem urychleně připravit usvědčující materiál pro konečné řešení případu Babice. Dne 5. července začala mohutná zatýkací akce. Byli zatčeni všichni, co měli něco společného s Malým. Zatčen byl Ludvík Stehlík i jeho syn, Vorlíček, Nahodil, Žákovský, Roupec, Pánek a další. Zatčení okamžitě podstupovali velmi ostré a kruté výslechy. Strana si přála co nejrychleji uskutečnit první proces. Pak měly následovat další. Dne 5. července byl na faře doslova přepaden P. František Pařil. Vůbec zatčení neočekával. Spolu s ním byla zajištěna i farní hospodyně Helena Nestrojilová. Ve zprávě o zatčení P. Pařila je mimo jiné uvedeno: „Při vstupu do pokoje byl farář v posteli oblečen jen v kalhotách. Po příchodu orgánů a oslovení zda je Pařil, zůstal poněkud překvapen."

Z kněží byl zatčen také děkan P. Jan Opletal v Moravských Budějovicích a v srpnu jaroměřický P. Jan Podveský a jeho kaplan P. Josef Valerián. Zatímco P. Valerián byl poslán do internace, P. Opletal a P. Podveský byli odsouzeni v procesu Smetana a spol. v květnu 1952 v Moravských Budějovicích. P. Jan Opletal k dvanácti letům odnětí svobody a P. Jan Podveský k šestnácti letům. Později ve vyšetřovací vazbě v Jihlavě řekl P. Podveskému vyšetřovatel: „Podveský, nemyslete si, my z vás nebudeme dělat mučedníky, ale my z vás budeme dělat zločince!"

Vše řídila Krajská bezpečnostní pětka ve spolupráci se Státní prokuraturou. I když bylo vše pod dohledem ÚV KSČ, o tom, kdo bude zatčen, rozhodovali funkcionáři strany na místní a okresní úrovni. V případě duchovních se k zatčení vyjadřoval krajský církevní tajemník.

Proslov plný pomsty

Represe měly být využity i z hlediska propagandy. Politický zájem strany a vlády na celém případu reprezentoval ministr informací Václav Kopecký, který 6. července přijel s náměstkem ministra vnitra Gríšou Spurným na státní pohřeb zavražděných do Moravských Budějovic. Zpíval se husitský chorál Kdož sú boží bojovníci, Spurný promluvil dojatě o prostřelené legitimaci soudruha Netoličky. Město bylo vyzdobeno černými prapory a rakve byly vystaveny přímo na náměstí. Čest mrtvým soudruhům vzdaly jednotky SNB a Lidových milicí. Hlavní slovo měl tajemník Krajského výboru KSČ Miroslav Holzbauer a především Václav Kopecký. Měl dlouhý proslov plný pomsty a slibovaného teroru. Ne náhodou ho lidé přirovnávali k nacistickému řečníkovi Goebbelsovi. Teprve až skončil ministr svůj projev, mohly si rodiny odvézt zemřelé a konečně je pohřbít tak, jak chtěly. Po rozloučení v kostele a mši svaté na hřbitově.

Z vyšších míst bylo vyšetřování velmi kladně hodnoceno. Krajský velitel StB František Zita ve své zprávě pro ministra národní bezpečnosti mimo jiné napsal: „Výslechy zajištěných osob, sbírání usvědčujícího materiálu a celková příprava k prvnímu soudnímu přelíčení byly v zájmu všech vyšetřujících. Někteří orgánové pracovali až 140 hodin v týdnu. Máme za to, že právě tato rychlost a pádnost našeho zásahu proti teroristům, jejich okamžité vyčerpávající výslechy, dopomohly tomu, že většina teroristů byla úplně zlomena a všichni vypovídali podle pravdy i o těch nejstrašnějších zločinech, aniž by bylo třeba přistoupiti k důraznějšímu způsobu výslechu.

I když František Zita uvedl, že nebylo nutno přikročit k důraznějšímu způsobu výslechu, zkušenosti obviněných mluví o pravém opaku. Někteří zatčení byli nejdříve sváženi do Želetavy a již zde řada z nich trpěla. Josef Pánek ze Šebkovic byl nejdříve zfackován a pak zaveden do místnosti, kde byli dva muži s dlouhými tyčemi, které připomínaly tága od kulečníku. Zavázali mu oči a pak ho těmi tyčemi bodali do spánku, do doby než pozbyl vědomí. Utrpení zatčených pokračovalo v jihlavském sídle StB. Švagr Ludmily Plichtové František Kříž byl přivázán před bitím ke kruhu ve zdi jako dobytek. Svázali mu ruce dozadu. Pak ho začali bít, dokud neměl úplně oteklé ruce a nohy. Odvlekli ho na celu, na nohy dostal dřeváky a nařídili mu chodit. Tři dny nedostal napít a najíst. Po třech dnech byl na zhroucení. Řekl vyšetřovateli, že podepíše klidně i to, že zabil Stalina. Dali mu podepsat čistý papír. Alois Roupec byl hned po příjezdu odveden do místnosti, kde byl dvěma příslušníky zmlácen gumovými kabely. Celou noc trpěl bolestmi hlavy a zad. Druhý den, když ho opět přivedli k výslechu, řekl vyšetřovateli, že podepíše.

Babice se staly synonymem teroru a zvůle. Do února 1953 bylo ve čtrnácti soudních procesech odsouzeno přes sto osob a uděleno jedenáct trestů smrti. Posledním babickým procesem byl soud s Františkem Trojanem v srpnu 1958. Řada obětí těchto represí byla udána vlastními sousedy. Teror rozpoutaný komunisty nepřinesl tak do kraje jen strach, bolest a zármutek, ale i nenávist a pocit křivdy i beznaděje. Po babické tragédii zůstalo mnoho otevřených ran v srdcích místního lidu. Teprve uvolnění poměrů v roce 1968 umožnilo smíření. Právě občané z Babic nechali tehdy ulít tzv. zvony smíření, sv. Cyrila a Metoděje, sv. Josefa a sv. Václava. Měly být satisfakcí za vraždy v babické škole a oslavou víry, kterou se komunistickému režimu nepodařilo v kraji vymýtit. Dne 12. července 1968 byly zvony slavnostně převezeny z dílny ve Žďárci u Tišnova do Babic. Traktory se zvony byly doprovázené několikakilometrovou kolonou aut, která byla slavnostně nazdobena. Na začátku obce byla postavena slavobrána a zvony přivítala šestnáctičlenná místní kapela a stovky lidí z celého okolí. Zvony vysvětil farář ze Žďárce František Kolář a jejich krásné a mohutné zvonění se dodnes rozléhá celým krajem. Na sv. Josefu je poselství: „Jako satisfakci za Babice 1951 pořídila farnost roku 1968. Sv. Josefe, hlásej širému kraji, že statečná srdce Boha vyznávají."

FRANTIŠEK KOLOUCH

Autor: Redakce

6.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Zámeký kostel v Brtnici.

Brtnice ožije v červnu poutí i kovadlinami

V loňské sezoně patřily Moravské Budějovice (ve žlutém) do skupiny Střed. Fanoušci tak mohli sledovat atraktivní krajská derby. Od podzimu mají Žihadla opět hrát převážně severomoravskou skupinu.
13

Druhá liga opět mění složení skupin. Žihadla se vrací na východ

Chlapeček z babyboxu se jmenuje Jiří, po krajském hejtmanovi

Vysočina – V pondělí 29. května se v 16.57 otevřela dvířka babyboxu v Havlíčkově Brodě a v místnosti stálé služby novorozeneckého oddělení signalizace oznámila odložené děťátko.

Rokytnice ovládla derby a odskočila Starči

Třebíčsko – Situace se na čele tabulky mění. Vedoucí Rokytnice zvládla sousedské derby 23. kola okresního přeboru v Chlístově a využila zaváhání druhé Starče v Blatnici. Na třetí místo poskočili fotbalisté rezervního mužstva Jemnicka, kteří naplno bodovali ve Studenci.

Hořelo v remízku. Zasahovaly tři jednotky hasičů

Trnava – Nedaleko Trnavy vznikl požár remízku. K události, ke které vyjížděli profesionální hasiči z Třebíče i dobrovolné jednotky z Trnavy a Rudíkova, došlo v pondělí po páté hodině odpoledne.

AUTOMIX.CZ

Garáž 10 motoristů: Tahle parta stavěla fascinující auta, socialismu navzdory

Sedmdesátá léta minulého století československým automobilovým nadšencům příliš nepřála. Nabídka aut byla samozřejmě úzká a když už jste si vybrali, ani samotné pořízení nemuselo být snadné. Našli se ale tací, kteří se s takovou situací odmítli smířit a i v náročných podmínkách si plnili svoje automobilové sny. Takoví byli i nadšenci, kteří stáli za projektem s podivuhodným názvem GIOM.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies