VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Klíšťata útočí, na Vysočině loni zabila dva lidi

Vysočina - Už od poloviny minulého desetiletí Vysočina drží nelichotivou druhou příčku v nemocnosti obávanou klíšťovou encefalitidou. Vyšší počet případů tohoto onemocnění hlásí pravidelně od roku 2006 pouze Jihočeský kraj.

5.2.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Archiv Deníku

Potvrdilo se to i v loňském roce. Podle statistiků se celém Česku se od klíšťat nakazil druhý nejvyšší počet lidí za posledních třicet let, výrazný nárůst chorob zaznamenali i lékaři na Vysočině.

Na klíšťovou encefalitidu zemřeli v kraji dokonce dva lidé v září šestašedesátiletý muž na Žďársku a o měsíc dříve pětačtyřicetiletý muž z Třebíčska. „Průběh nemoci byl u něj od samého počátku velmi závažný,“ popsala Hana Pavlasová z třebíčského pracoviště hygienické stanice. Právě tyto měsíce bývají nerizikovější, loni onemocnělo v srpnu a září 37 lidí.

Na Vysočině bylo loni hlášeno 95 případů onemocnění klíšťovou encefalitidou, což představovalo oproti roku 2010 nárůst o dvacet případů. „Počet nemocných klíšťovou encefalitidou na Vysočině výrazně vzrostl v roce 2006, kdy jsme v rámci kraje zaznamenali 122 nemocných. Od té doby je zde nemocnost takto vysoká, v roce 2009 onemocnělo 99 lidí,“ přiblížila Alena Dvořáková, vedoucí protiepidemického odboru krajské hygienické stanice.

Nemocných přibývá

Rok 2006 byl skutečně zlomový, v roce 2005 zde bylo pouze 47 případů onemocnění. Nejvíc nemocných encefalitidou je na Jihlavsku, Třebíčsku a Žďársku, s malým odstupem následuje Brodsko. „Pro nízkou nemocnost na Pelhřimovsku žádné logické vysvětlení nemáme. Zvlášť když tento okres sousedí s Jihočeským krajem, kde je nemocnost vysoká,“ uvedla Dvořáková.

Podmínky pro aktivitu infikovaných klíšťat jsou přitom například na Pelhřimovsku podobné jako na Jihlavsku. „Nemocnost se zvyšuje s návštěvností přírody, zejména lesa a porostů podél vodních toků. Nejvíc ohroženi jsou rekreanti, vedle chatařů a chalupářů stále častěji také cyklisté, i třeba lesníci,“ vyjmenovala rizikové skupiny Dvořáková.

Lékařka se infekčním chorobám přenášeným klíšťaty i dalším hmyzem systematicky věnuje a pozoruje ještě jeden trend. „V posledních letech přibylo těžkých případů onemocnění s následnými komplikacemi. Nemocnost se přesouvá k lidem starším pětapadesáti let,“ popsala Dvořáková.

Klíšťata mohou na lidi přenášet zejména encefalitidu, lymeskou borreliózu a v posledních letech se v zemi objevily i případy nakažení ehrlichiózou. Zatímco posledně jmenovaná choroba na Vysočině loni lokalizovaná nebyla, zbývající dvě jsou velmi časté.

Odborníci radí: Hledejte parazity

Základem ochrany je nenechat klíště přisát. K takzvané nespecifické prevenci patří především použití vhodného oblečení do lesa a do přírody vůbec nebo požívání repelentů. Odborníci samozřejmě doporučují po návratu z přírody zkontrolovat, zda jsme si klíště nepřinesli domů, případně útočníka odstranit.

Těžištěm opravdu účinné obrany proti klíšťové encefalitidě zůstává očkování. Pro ně je optimální čas právě nyní, v zimních měsících, kdy nejsou klíšťata aktivní. „Zájem o očkování proti klíšťové encefalitidě je u nás stále nízký. Očkování pořád není populární, přestože je vysoce účinné,“ zdůraznila Dvořáková.

Navzdory tomu se zřejmě situace začíná měnit, zájemci se hlásí na očkování i v tomto ročním období, kdy se o klíšťatech příliš nemluví. „Když zájemce přijde v tomto období, stihne ještě před letošní hlavní sezonou druhou dávku, která ho proti onemocnění na devadesát procent ochrání,“ řekla epidemioložka Dvořáková.

„V Česku je proočkováno jen šestnáct procent populace, ale třeba v Rakousku je to devadesát procent,“ popsal Ladislav Koblížek z havlíčkobrodského pracoviště hygienické stanice. „Nákaza klíšťovou encefalitidou může být smrtelná, nebo může způsobit celoživotní obtíže,“ zdůraznil.

„Základní očkování se skládá ze tří injekcí. Po první následuje za jeden až tři měsíce další. Přeočkování se pak provádí po devíti až dvanácti měsících po druhé dávce.“ popsal Miroslav Kříž, lékař žďárského očkovacího centra cestovní medicíny.

Očkování zajišťují i praktičtí lékaři. Kromě toho některé zdravotní pojišťovny nabízejí různé bonusy. Některé dají třeba tisícikorunu, jiné zaplatí jednu ze tří dávek, takže pak celý cyklus přijde na zhruba dvanáct set korun.

Encefalitidu však člověk nemusí získat přímo od parazita. Na Třebíčsku a na Žďársku se loni objevilo několik případů nakažení po pití mléka nakažených zvířat. „Kravské nebo kozí mléko je třeba pít jen pasterované nebo převařené,“ poukázala lékařka Dvořáková.

Borrelióza útočí

Zatímco před klíšťovou encefalitidou očkování ochrání, na lymskou boreliózu, další z klíšťaty přenášených obávaných nemocí přenášenou klíšťaty zatím vakcína neexistuje. Na jejím vývoji pracuje například i olomoucká univerzita v firmou Bioveta, ale jde o práci na řadu let.

Jedinou ochranou proti borrelióze jsou opatření, která zabrání klíštěti v přisátí. Při boji s touto nemocí je zvlášť důležitý čas, riziko onemocnění je výrazně nižší, když se klíště podaří odstranit do čtyřiadvaceti hodin. Tuto nemoc navíc přenáší vedle klíšťat i další hmyz.

Zatímco klíšťová encefalitida na Vysočině v posledních letech z hlediska počtu případů onemocnění na relativně vysokých číslech stagnuje, borelióza dramaticky expanduje. V roce 2009 zaznamenali lékaři na celé Vysočině 277 případů onemocnění, o rok později to bylo 296 případů a loni onemocnělo už 660 lidí.

„Na rozdíl od klíšťové encefalitidy se klíšťata promořená borreliemi nacházejí všude. To znamená nejenom na v trávě a na okraji listnatých lesů, ale třeba i v městských parcích,“ uvedla žďárská epidemioložka Renée Mašová. Nemoc se léčí antibiotiky, čím později se začne postižený léčit, tím je léčba komplikovanější a vyloučeny nejsou, stejně jako u encefalitidy, zdravotní následky.

Podle expertů si lze nakažené klíště přinést takřka odkudkoli, ale jsou lokality, kde je onemocnění pravděpodobnější. V minulosti se nadměrný výskyt klíšťat týkal především rovinatých oblastí, pověstné byly hlavně jižní Čechy a Vranovská přehrada, v posledních letech se ale klíšťata stěhují i do vyšších poloh. „Obecně platí, že rizikovější jsou lokality kolem vody, na Třebíčsku je to třeba oblast u Dalešické přehrady,“ sdělila epidemioložka Hana Pavlasová.

JIŘÍ JÍRA
REDAKTOŘI DENÍKU

Autor: Jiří Jíra

5.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Po bouřkách se silnými nárazy větru zůstala denní maxima pod třicítkou

Takhle to vypadá, když mají policisté den blbec.
AUTOMIX.CZ
45

Policie v nesnázích: kuriózní nehody strážců zákona

Netradiční sportovní den a festivaly. Další víkend na Třebíčsku

Třebíčsko - Koněšínský Vendelín, nebo Chlístovský hejk? Či raději vycházka s dětmi a slavnost v zahradě? Nadcházející víkend na Třebíčsku nabízí pestrý výběr pro každého. Přesvědčte se.

Extrémní sucho. Je to katastrofa, shodují se zemědělci

Třebíčsko – Po loňské suché sezóně doufali, že letos se nebude opakovat stejný scénář. Půda je ale letos vyschlá ještě mnohem víc a zemědělci si zoufají.

VIDEO: Vědci ze Studence mají novou budovu chovů za 38 milionu korun

Studenec – Novou budovu chovů pro drobné savce, obojživelníky a ptáky otevřeli ve čtvrtek na detašovaném pracovišti Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR ve Studenci. V ní budou moci zkoumat zvířata v rámci různých experimentů.

Noční bouře na Třebíčsku lámala stromy

Třebíčsko – Bouře v noci ze čtvrtka na pátek zaměstnala hasiče po celé Vysočině. Od osmé hodiny večerní do sedmé hodiny ranní zasahovali u více než 160 událostí v souvislosti s bouřkou. Nejčastěji hasiči odstraňovali stromy a větve, které padaly na komunikace a bránily tak provozu.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies