Jaro probouzí zoologické zahrady. Ptáci předvedou svatební tance

Jižní Morava, Vysočina Jaro začíná a kromě hradů, zámků a dalších památek lákají novinkami návštěvníky na jižní Moravě a Vysočině také zoologické zahrady. V té brněnské sezonu zpestří nová expozice ptactva. „Zaměří se především na ptáky žijící v našem nejbližším okolí v České republice, na Slovensku a v dalších oblastech střední Evropy," uvedl ředitel brněnské zoo Martin Hovorka.

V prvních jarních dnech mohou u ptactva návštěvníci zoo sledovat svatební tance. „V posledních dnech začaly u jeřábů mandžuských. U ptáků letos čekáme i hodně mláďat," doplnil Hovorka. Mezi nejzajímavější podle něj budou patřit potomci orlů bělohlavých, kteří se loni dočkali velké voliéry.

I v jihlavské zoologické zahradě se v letošním roce těší na nové přírůstky. „Narodí se nám mláďata plameňáků a lam, možná se dočkáme také malých irbisů nebo klokanů," poznamenal mluvčí jihlavské zoo Martin Maláč.

Největší událost plánují na podzim. Návštěvníky nalákají otevřením poslední expozice z projektu Zoo pěti kontinentů. Tropický pavilon bude připomínat džungli. „Kromě toho máme pro lidi na letošní velké prázdniny opět připravené oblíbené komentované krmení nebo letní noc v zoo," dodal k plánům Maláč.

Vlčí unikát

Ani v menších zahradách nepřijdou letos milovníci zvířat o novinky. V hodonínské zoo jsou největším lákadlem mláďata vlka hřivnatého. „Naše zahrada je v současnosti v České republice jediná, která takového úspěchu u těchto velmi ceněných a vzácných zvířat dosáhla," uvedl ředitel zoo Martin Krug s tím, že nedávno na svět přišla také kuřata emu hnědého, která zoo odchovala po dlouhých osmadvaceti letech.

V Hodoníně nebudou chybět ani příměstské tábory, při kterých jsou děti zapojené přímo do provozu zoo. „V plánu máme čtyři, dva v červenci a dva v srpnu," upřesnila mluvčí zahrady Bohuna Mikulicová.

Ačkoliv ve Vyškově lidé klasickou zoologickou zahradu nenajdou, už od roku 1965 jim ji vynahrazuje zoopark, dřív známý jako Koutek živé přírody. Letos tedy oslaví jubilejní padesáté výročí existence. Při této příležitosti vedení atrakce chystá vydání dvou publikací. „Nového průvodce pro návštěvníky vytiskneme do konce dubna," přislíbila investiční referentka zooparku Dagmar Nepeřená. Druhá z knih zmapuje historii zooparku.

Kromě něj na Vyškovsku najdou nadšení ornitologové i papouščí zoo v Bošovicích. Letos vstoupila už do své čtvrté sezony. Ještě předtím se jí však dostalo vzácné návštěvy. V polovině března totiž přiletěl do České republiky známý americký ornitolog a chovatel papoušků Tony Silva.

Podle majitelky první české papouščí zoo Hany Škrhákové Pádkové se Silva vyjádřil velmi pochvalně o tuzemském chovatelství exotického ptactva. „Navštívil i naše zařízení a byl velice překvapený vším, co nabízíme návštěvníkům i samotným papouškům. Prý se mu u nás velmi líbilo, což bereme jako velkou poctu," podotkla Pádková.

ALŽBĚTA NEČASOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

V papouščí zoo našli partnery pro Ori a Elin

Bošovice - Zajímavá jména, zajímavý příběh. Ori a Elin. Tak se jmenují dvě exotické samičky ary ararauny a ary zelenokřídlé, které našly svůj domov v Papouščí zoo v Bošovicích na Vyškovsku. Daří se jim tam více než dobře už poslední dva roky.

A nejen to. Konečně jim chovatelé našli papouščí manžely. „Tyto dvě ary si původně pořídila jedna paní a začala je chovat ve svém bytě. Po čase ale zjistila, že to netěší ani ji, natož papoušky. Až metroví ptáci s rozpětím křídel ještě o pětadvacet centimetrů větším totiž potřebují velký prostor, prostě se chtějí občas někam proletět. Paní tak naznala, že jim nemůže poskytnout všechno, co vyžadují. Kontaktovala tedy nás a my jsme si je rádi vzali," popsala majitelka papouščí zoo Hana Škrháková Pádková.

Ori a Elin dostali v Bošovicích vlastní prostornou voliéru a k ní i partnery do života. „Po čase se nám podařilo najít samečky, které k sobě přijaly. Velice nás to těší, protože spárování není nic jednoduchého. Konkrétně pro tento druh papoušků je přitom velmi prospěšné, když při sobě partnera mají," dodala Škrháková Pádková. Teď už v zoo čekají jen na to, až se v jejich hnízdech objeví také vejce.

Ary jsou nejdostupnější druhy papoušků na českém trhu. Ararauna a zelenokřídlý tvoří dva nejčastěji chované druhy ary v zajetí. I tak je ale třeba zajistit jim kromě prostorné a bytelné voliéry prostor na pravidelné prolétání. Kromě toho je nutné na ně také našetřit. Ačkoli patří k cenově dostupnějším druhům, zájemce za araraunu zaplatí okolo třiceti tisíc korun, za zelenokřídlého většinou ještě víc.

ADAM HRBÁČ

Tropické království zkrášlí vodopád

Jihlava - Nejprve klokani, pak hyeny, žirafy a asijští ptáci. A jako poslední zvířata z tropů. Jedno z největších lákadel vzniká uprostřed jihlavské zoologické zahrady. Tropický pavilon je poslední součástí evropského projektu na zatraktivnění hojně navštěvované destinace Zoo pěti kontinentů s celkovými náklady kolem 140 milionů korun.

Nově vznikající pavilon je největší a nejnákladnější stavba projektu. Po dokončení bude připomínat džungli. „Podle plánu expozici otevřeme někdy na podzimu tohoto roku. Bohužel přesný termín zatím není možné říct," poznamenal mluvčí jihlavské zoologické zahrady Martin Maláč.

Návštěvníci se můžou těšit na nejrůznější exotická zvířata z tropických oblastí. Chybět nebudou krokodýli, hadi, ještěři, pavouci, štíři nebo drápkaté opice a lenochodi.

Kůži plazů má připomínat i plášť budovy pokrytý mosaznými pláty. „Celý pavilon je naplánovaný jako výsek tropického deštného pralesa s tekoucí řekou i vodopádem," doplnil Maláč.

Záměr projektantů počítá také s tím, že v pavilonu návštěvníky zaujme vrak havarovaného letadla, které bude zarostlé v džungli. Lidé se můžou těšit i na lanový most.

S nejrozsáhlejší investiční akcí v dějinách jihlavské zoo, projektem Zoo pěti kontinentů, dělníci začali v roce 2011. Jako první postavili novou expozici s názvem Australská farma a začali pracovat na výběhu hyen a také expozici Africká savana, kde žijí především afričtí primáti a nově také tři žirafy. Ty až do roku 2013, kdy obě stavby poprvé spatřili návštěvníci, v jihlavské zoo chyběly.

V tom roce zároveň začala stavba Asijské expozice a tropického pavilonu. První z nich vedení zoologické zahrady zpřístupnilo v loňském roce. Tropický pavilon čeká na odhalení na podzim letošního roku.

JANA KODYSOVÁ

Ředitel brněnské zoo Hovorka: Rakušany nenalákáme, chybí nám parkoviště

Brno - V brněnské zoologické zahradě nezahálí a chystají se na novou sezonu. Návštěvníci se dočkají nového výběhu pro pandy červené i šimpanze a možná v Brně zase spatří krále zvířat. „Lvi v naší zoo byli a rád bych je sem vrátil," přeje si ředitel zoo Martin Hovorka.

Jaká překvapení jste letos pro návštěvníky připravili?

Zajímavou letošní novinkou bude například Běh zoologickou zahradou, který chceme poprvé uspořádat devatenáctého září. Teď jsou různé běhy populární, tak třeba založíme novou tradici. Pár set až tisíc účastníků se snad najde. Zájem je ale především o zavedené akce, jako je den dětí. Na novinky chodí jen zlomek návštěvníků.

Plánujete nějaké změny na prohlídkových trasách?

Letos přibude další vláček, který návštěvníky vyveze od pokladny zahrady až na vrchol našeho kopce. Za hodinu jich tak svezeme i pět set, doteď jsme stihli jen stovku.

Jaký očekáváte v letošní sezoně zájem návštěvníků?

Vše záleží na počasí, ale víc než tři sta tisíc lidí ročně stejně nepojmeme, protože nám na rozdíl od jiných zahrad chybí pořádné parkoviště. Turisty z Rakouska nenalákáme.

Otevřou letos nějaké nové atrakce?

Připravujeme expozici pro pandy červené a začneme stavět nový výběh pro šimpanze. Chystáme také expozici lvů, ale nevím, jestli vše stihneme letos. Lvi v naší zoo byli a rád bych je sem vrátil.

Jaké očekáváte přírůstky?

Každoročně se u nás rodí až dvě stě mláďat. Po delší době jsme v očekávání, jestli se podaří spářit lední medvědy. Patříme mezi několik málo zoologických zahrad v Evropě, kde se podařilo medvíďata odchovat přirozenou cestou. Doufáme také, že letos přibudou mláďata tygrů. Samec se samicí si zatím ale bohužel moc nerozumějí, takže musíme počkat, jak to dopadne.

Spolupracujete i se zahraničními zoo?

Jsme členy Unie českých a slovenských zoologických zahrad, ale i řady evropských a světových uskupení. Spolupracujeme i na různých výměnách zvířat. Už několik let například usilujeme o to, aby-chom na zapůjčení získali pižmoně. Několikrát jsme je už měli přivézt, ale vždycky nám to něco překazilo. Třeba fakt, že tito tuři pocházeli z oblasti, kde byl častý výskyt kulhavky a slintavky.

Získali jste už při podobných výměnách jiné exotické exempláře?

Povedlo se nám sehnat klokany skalní, kteří nejsou tak často k vidění v jiných zahradách. Podobné výměny jsou ale velmi administrativně náročné a papírování nakonec zabere i několik let.

ALŽBĚTA NEČASOVÁ